ECLI:CZ:NS:2015:6.TDO.1523.2015.1
6 Tdo 1523/2015-I.-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2015 o dovolání, které podal obviněný M. Ž. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 1. 9. 2015, č. j. 2 To 201/2015-452, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 1 T 15/2014, takto:
I. Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 1. 9. 2015, č. j. 2 To 201/2015-452.
II. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se věc přikazuje Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 4. 2015, č. j. 1 T 15/2014-437 , byl obviněný M. Ž. (dále jen „dovolatel“ nebo „obviněný“) uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“) a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem popsaným ve výroku rozsudku. Obviněný byl odsouzen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku a §45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř., §229 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.
O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 1. 9. 2015, č. j. 2 To 201/2015-452, jímž je podle §253 tr. ř. jako opožděné podaní zamítl.
II.
Proti citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím obhájkyně JUDr. Antonie Zichové dovolání. Ve svém mimořádném opravném prostředku opřeném o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. namítl, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí stanovené zákonem v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř.
Dovolatel podotkl, že odvolací soud nesprávně vycházel z data doručení rozsudku soudu prvního stupně dne 16. 7. 2015. Toho dne totiž byl napadený rozsudek předán Okresním soudem v Přerově k poštovní přepravě pod číslem zásilky ... Považuje za vyloučené, aby ještě téhož dne mohl ve Věznici Ostrov nad Ohří rozsudek převzít. Správné datum (20. 7. 2015) převzetí zásilky, obsahující rozsudek soudu prvního stupně, je vyznačeno na doručence v razítku Vězeňské služby ČR Věznice Ostrov nad Ohří. Konstatuje, že převzetí rozsudku Okresního soudu v Přerově, č. j. 1 T 15/2014-437, dne 20. 7. 2015 mu potvrdila i sociální pracovnice věznice Mgr. J. H. Současně mu sdělila, že věznice neopatřuje doručenky samostatnými datumovkami, datum převzetí zásilky je součástí razítka věznice. Obviněný zmínil, že na nezákonný postup odvolacího soudu písemně upozornil Okresní státní zastupitelství v Karlových Varech a současně se obrátil s podnětem na podání stížnosti pro porušení zákona na ministra spravedlnosti České republiky.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání podanému obviněným vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). S ohledem na obsahové vymezení obviněným uplatněného důvodu dovolání předeslal, že jej obviněný uplatnil v jeho první variantě. Uvedl, že procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání jsou vymezeny v §253 tr. ř. Podstatu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. uplatněného v této alternativě spatřuje v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení rozhodnutí napadené odvoláním přezkoumat po věcné stránce, místo toho však odvolání odmítl nebo zamítl, a to aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup. Smyslem je tedy podle státního zástupce umožnit obviněnému, aby se domohl přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které provedeno nebylo, ačkoli podle zákona mělo být provedeno, a napravit tak skutečnost, že obviněný byl zkrácen ve svém právu na přístup k soudu druhého stupně.
Státní zástupce poukázal na to, že Okresní soud v Přerově v projednávané trestní věci vyhlásil rozsudek dne 30. 4. 2015. Obviněný M. Ž. již byl v té době ve výkonu trestu ve Věznici Ostrov nad Ohří, přičemž po vyhlášení rozsudku a poučení o opravných prostředcích se vyjádřil v tom smyslu, že si tzv. ponechává lhůtu na rozmyšlenou. Písemné vyhotovení rozsudku mu bylo doručováno do věznice, přičemž odvolání podal dne 27. 7. 2015. Státní zástupce rozvedl, že Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci považoval za den doručení rozsudku soudu prvního stupně obviněnému, od nějž by měla běžet osmidenní lhůta k podání odvolání, čtvrtek 16. 7. 2015. Toto datum je otiskem razítka vyznačeno i na doručence, která má prokazovat převzetí rozsudku nalézacího soudu obviněným. Proto také odvolací soud posoudil odvolání podané dne 27. 7. 2015 (tedy podle jeho přesvědčení až jedenáctý den po údajném doručení) za opožděné, a rozhodl o jeho zamítnutí ve smyslu §253 odst. 1 tr. ř. Podle názoru státního zástupce byl rozsudek soudu prvního stupně obviněnému M. Ž. doručen až v pondělí 20. 7. 2015, a tudíž odvolání předané k poštovní přepravě dne 27. 7. 2015 bylo podáno včas, v osmidenní lhůtě uvedené v §248 odst. 1 tr. ř. Tuto skutečnost dovozuje z otisku druhého razítka na doručence, kde je pod hlavičkou Vězeňská služba ČR uvedeno datum 20. 7. 2015, a je možno ji ověřit i na stránkách České pošty s. p. Státní zástupce míní, že v aplikaci Sledování zásilek (Track & Trace) lze po zadání čísla zásilky dohledat, že podána k přepravě byla v Přerově dne 16. 7. 2015, nicméně doručena do Ostrova nad Ohří a dodána adresátu byla dne 20. 7. 2015. Až tímto okamžikem byl obviněnému rozsudek Okresního soudu v Přerově doručen, a až od tohoto dne mu počala běžet osmidenní lhůta pro podání odvolání. Jeho odvolání tedy bylo podáno včas, přičemž odvolací soud je zamítl, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Vzhledem k uvedenému státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 2 To 201/2015 a aby podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Současně vyjádřil souhlas, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného, než jím navrženého rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný dovolací důvod.
Jak je zřejmé již z vyjádření státního zástupce, dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., podle něhož lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) , je určen k nápravě vadných rozhodnutí soudu druhého stupně, jejichž důsledkem je odepření práva obviněného na přístup k tomuto soudu a tím odepření jeho práva na přezkoumání napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, vůči němuž podal při splnění zákonných podmínek řádný opravný prostředek.
Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil alternativu spočívající v tom, že o jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně [tj. rozhodnutí uvedeném v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.] bylo rozhodnuto zamítavým výrokem přesto, že k vydání takového rozhodnutí nebyly splněny zákonné podmínky. Odvolacímu soudu v daném směru vytýká nesprávnou aplikaci ustanovení §253 tr. ř.
Uvedená dovolací argumentace uplatněný dovolací důvod naplňuje a s ohledem na tvrzené skutečnosti i zjištění učiněná dovolacím soudem je i důvodná.
Jak již uvedl státní zástupce, obviněný si po vyhlášení rozsudku ponechal lhůtu k podání odvolání (č. l. 434 verte) a toto následně podal v rámci zákonné osmidenní lhůty [odvolání jím bylo sepsáno dne 26. 7. 2015 (č. l. 448) a k přepravě předáno dne 27. 7. 2015]. Takový závěr je nezbytné učinit vzhledem k jeho tvrzením obsaženým v podaném dovolání, která byla plně potvrzena i dovolacím soudem vyžádanou zprávou Věznice Ostrov nad Ohří ze dne 10. 12. 2015, kterou bylo prokázáno, že obviněný opis rozsudku převzal až dne 20. 7. 2015 a nikoli dne 16. 7. 2015, jak by plynulo z údaje (tzv. datumovka) obsaženého na doručence ve spise založené. Vycházel-li proto odvolací soud z toho, že obviněný opis rozsudku převzal dne 16. 7. 2015, pak ve vztahu k tomuto údaji učinil správný závěr, že svůj řádný opravný prostředek podal opožděně. Rozhodnutí odvolacího soudu však nemůže obstát, neboť právní závěr v něm obsažený vychází z nesprávného skutkového zjištění ohledně skutečného data doručení opisu rozsudku soudu prvního stupně obviněnému.
Dovolací soud s přihlédnutím ke správnému datu doručení opisu rozsudku obviněnému (20. 7. 2015) dospěl k poznatku, že obviněný své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal v souladu s požadavkem formulovaným zněním §248 odst. 1 tr. ř. v osmidenní lhůtě. Při tomto zjištění nebylo možné, aby o jeho odvolání krajský soud rozhodl způsobem upraveným v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř., tj. formou jeho zamítnutí pro opožděnost. Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 1. 9. 2015, č. j. 2 To 201/2015–452, vykazuje vadu, která naplňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že z podnětu podaného dovolání podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil jak zmíněné usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 1. 9. 2015, č. j. 2 To 201/2015-452, tak i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, přičemž podle §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci věc přikázal, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem odvolacího soudu je znovu o odvolání obviněného – tentokrát meritorně – rozhodnout.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. prosince 2015
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu