ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.10.2016.1
sp. zn. 11 Tcu 10/2016 -14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 3. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky D. G. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení D. G. rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. 65 Hv 64/15d, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže vloupáním podle §127, §129 č. 2, §130 čtvrtý případ, §15 rakouského tr. zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň ze dne 16. 7. 2015, sp. zn. 65 Hv 64/15d, který nabyl právní moci téhož dne, byl D. G. uznán vinným ze spáchání níže uvedených skutků a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců. Tento trest uložil Zemský soud pro trestní věci Vídeň jako dodatečný ve vztahu k rozsudku téhož soudu ze dne 13. 1. 2015 , sp. zn. 95 Hv 156/14b, který nabyl právní moci téhož dne . To znamená, že trest, který byl tímto soudem uložen obv. D. G. dne 13. 1. 2015, byl již Nejvyšším soudem uznán, a to jeho usnesením sp. zn. 11 Tcu 103/2015 ze dne 27. 10. 2015, takže od právní moci tohoto rozhodnutí, se na něj hledí jako na odsouzení soudem České republiky. V důsledku toho bylo také zapsáno do evidence Rejstříku trestů (položka 19).
Podle skutkových zjištění Zemského soudu pro trestní věci Vídeň bylo zjištěno, že obv. D. G. v období od 18. 6. 2014 do 13. 10. 2014 ve V. odcizil či se pokusil odcizit oprávněným zástupcům firmy CAFE + CO Österreich Automaten – Catering und Betriebsverpflegung GmbH v úmyslu zajistit si opakováním krádeží vloupáním průběžný zdroj příjmů. Násilným otevíráním automatů na kávu pomocí šroubováku se zmocnil celkové hotovosti v celkové výši 1.073,52 EUR, aby se neoprávněně obohatil, když v případě pokusů se mu nepodařilo otevřít schránky na peníze. Jmenovitě obv. D. G. spáchal:
1. v období od 18. 6. 2014 do 31. 7. 2014 pokus o krádež vloupáním, a to jedním útokem (skutek 11),
2. v období od 15. 9. 2014 do 22. 9. 2014 spáchal krádež a pokus o krádež celkem sedmi útoky, přičemž obv. G. odcizil ze dvou automatů hotovost ve výši 599,32 EUR a v dalších pěti útocích zůstalo jen u pokusu (skutky 1-7),
3. v období od 9. 10. 2014 do 13. 10. 2014 spáchal krádež a pokus o krádež celkem třemi útoky, přičemž ze dvou automatů odcizil hotovost ve výši 474,20 EUR a v dalším útoku zůstalo jen u pokusu (skutky 8-10).
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-1237/2012-MOT-T/20 ze dne 4. 2. 2016 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 8. 2. 2016.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený D. G. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, vykazujících znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže §205 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že odsouzený opakovaně násilně vnikal do automatů na kávu a odcizil odsud peníze, jejichž celková částka dosáhla výše 1.073,52 EUR, což při kurzu 1 EUR = 27,05 Kč odpovídá částce 29.039 Kč. S tím koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. G. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 3. 2016
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu