ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.15.2016.1
sp. zn. 11 Tcu 15/2016 -40
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. 3. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky B. M. , rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 9. 8. 2013, sp. zn. 22 Ls 147 Js 18930/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 9. 8. 2013, sp. zn. 22 Ls 147 Js 18930/13, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2014, byl B. M. uznán vinným trestnými činy zvlášť závažné krádeže v souběhu dvou případů a pokusu krádeže v souběhu tří případů v souběhu s těžkým ublížením na těle v souběhu s urážkou, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu B. M. spáchal trestnou činnost skutky v rozsudku blíže popsanými v podstatě tím, že:
1 / v úmyslu zajistit si zdroj příjmů krádežemi osobních motorových vozidel resp. jejich dílů, které hodlal prodávat, rozhodl se odcizit osobní vozidlo Škoda Octavia, poškozeného U. K., který je zaparkoval dne 23. 4. 2013 na parkovišti koupaliště T. I. B., na adrese T. –I. –A., K. –G. W., a jehož hodnota činila 5.000 euro. Za tím účelem v blíže nezjištěné době dne 23. 4. 2013 mezi 10.45 hod. a 19.15 hod., pravděpodobně kolem cca 18.00 hod. vnikl dosud nezjištěným způsobem, pravděpodobně pomocí tzv. „vypichováku“, do prostoru pro pasažéry a po otevření zadních dveří vozidla, následně násilím oddělil zámek zapalování a vozidlo zkratoval. Vozidlo poté hodlal převézt po dálnici do České republiky a zde vcelku nebo rozebrané na součástky prodat. Téhož dne kolem 19.30 hod. na dálnici D. –P., v oblasti B. G. –B. však byl pronásledujícími policejními složkami zadržen,
2/ na základě předchozí domluvy se zvlášť stíhaným T. P. v úmyslu vloupávat se do zaparkovaných vozidel a prodejem z nich odcizovaných věcí si zajistit nezanedbatelný a nikoli přechodný zdroj příjmů, vnikli dne 31. 3. 2013 kolem cca 21.00 hod. na ulici B. v B. S. pomocí tzv.„vypichováku“ do tam zaparkovaných vozidel, a to:
a) osobního vozidla VW Passat, poškozeného P. P., B. v B. S.,
b) malého transportéru Toyota, poškozeného P. P., B. v B. S.,
c) osobního vozidla Opel Frontera, poškozeného R. P., B. v B. S.,
d) osobního vozidla Peugot, poškozeného M. J., B. v B. S.,
odkud však žádné cenné předměty neodcizili, pouze z osobního vozidla Opel Frontera poškozeného R. P. odcizili kapesní nůž malé hodnoty, a T. P. žebřík,
3/ bezprostředně po vniknutí do vozidla Opel Frontera poškozeného R. P., kdy byl B. M. tímto přistižen a zadržen, se mu z obav před trestním postihem za použití násilí snažil uniknout tak, že tlačil poškozeného rukou do obličeje a následně jej kapesním nožem bodl do stehna, čímž mu způsobil bodnou ránu, která musela být ošetřena. Odsouzený, ačkoliv si byl vědom, že použitý kapesní nůž je mimořádně nebezpečný nástroj, jej záměrně použil v úmyslu poškozeného zranit a z místa činu uprchnout,
4 / při této potyčce, kdy odsouzený B. M. poškozeného R. P. bodl, jej též v úmyslu urazit na cti, nazval „prasetem“.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený B. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku, pokusu krádeže podle §21 odst. l tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku, částečně ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a pokusu ublížení na zdraví podle §21 odst. l tr. zákoníku k §146 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se pro svůj prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku, když rovněž se pokusil ublížit na zdraví jiné osobě. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil částečně s další osobou, jednak množstvím útoků i způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že v minulosti byl pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení B. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2016
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu