ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.17.2016.1
sp. zn. 11 Tcu 17/2016 -18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 23. 3. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky R. N. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení R. N. rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 14 KLs 320 Js 4658/14, kterým byl uznán vinným ze spáchání trestného činu pokusu o závažné loupežné vydírání podle §250 odst. 1 lit. b, §253 odst. 1 a 2, §255, §22, §23 odst. 1, §25 odst. 1 a 2, §49 odst. 1 německého tr. zákoníku , za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Drážďany ze dne 17. 7. 2014, sp. zn. 14 KLs 320 Js 4658/14, který nabyl právní moci dne 25. 7. 2014, byl R. N. uznán vinným ze spáchání trestného činu závažného loupežného vydírání ve stadiu pokusu a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
Podle skutkových zjištění nalézacího soudu bylo prokázáno, že R. N. se dopustil pokusu trestného činu závažného loupežného vydírání, když dne 24. 1. 2014 vešel do prodejny čerpací stanice S. v D., a aby nebyl předčasně zpozorován, vybral si nápoj ze sortimentu obchodu a vydal se s ním k pokladně, kde měl službu zaměstnanec A. H. Poté co zaměstnanec sáhl po láhvi, aby mohl odečíst prodejní cenu, vytáhl obviněný dle svého plánu - nenabitou - poplašnou pistoli kalibru 8 mm z kapsy bundy. Následně tuto pistoli natáhl, aby hrozba vypadala věrohodně, držel ji ve směru horní poloviny těla zaměstnance a vyzval jej, aby otevřel pokladnu a vydal mu peníze, jež se v ní nacházely. Ačkoli A. H. - jak obviněný zamýšlel – tuto hrozbu vzal vážně, nebyl schopen otevřít pokladnu, neboť byla konstruována tak, že vydá pouze drobné. Obviněný proto poté bezúspěšně opustil čerpací stanici a krátce nato byl zatčen přivolanými zásahovými silami policie. Na základě odběru krve provedeného po zatčení obviněného bylo rovněž prokázáno, že několik hodin před spácháním trestného činu užil obviněný 0,1 – 0,2 g metamfetaminu, avšak v okamžiku spáchání trestného činu již nebyl výrazně omezen ve svých ovládacích schopnostech.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. MSP-109/2015-MOT-T/7 ze dne 26. 2. 2016 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 2. 3. 2016.
Podle §4a odst. 3 tohoto zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený R. N. je občan České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu EU a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §173 tr. zákoníku). Závažnost předmětné trestné činnosti spočívá v tom, že obviněný užil pohrůžky násilí, a to ve zjevném úmyslu zmocnit se značné finanční hotovosti. S tím proto koresponduje druh i výměra uloženého trestu odnětí svobody, který je zcela ve shodě s českou právní úpravou.
Protože jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. N. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 3. 2016
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu