ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.18.2016.1
sp. zn. 11 Tcu 18/2016 -34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 17. 3. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. G. , rozsudkem Obvodového soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 2013, sp. zn. 304 Ls 103 Js 1172/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Aschaffenburg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 9. 2014, sp. zn. 2 Ns 103 Js 1172/13, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. G. uznán vinným trestným činem loupežné krádeže v souběhu s pokusem o omezení osobní svobody v souběhu s úmyslným ublížením na těle, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu J. G. spáchal trestnou činnost skutky v rozsudku blíže popsanými v podstatě tím, že:
dne 22. 12. 2012 kolem 15.15 hod. odcizil v prodejních prostorách firmy Peek&Cloppenburg, H., A., dvoje džínsy zn. „Camp David“ v celkové hodnotě 199,90 euro tak, že je v převlékací kabině vložil do tašky, kterou si sám vyrobil a vystlal ji hliníkovou fólií a lepicí páskou, v úmyslu si zboží bez zaplacení ponechat. Taška byla upravena tak, aby nespustila poplach, pokud by se v ní při opouštění obchodu nacházely předměty opatřené bezpečnostními etiketami. Poté, co prodavačka S. zpozorovala, že odsouzený, který vešel do kabinky se dvěma džínsami, tyto nevrátil, naopak se snažil z místa vzdálit, vše ohlásila svému nadřízenému S., který jej začal pronásledovat. Poté, co jej dostihl, mu odsouzený na jeho naléhání ukázal obsah tašky, v níž se ukradené věci nacházely a vydal se směrem T., kam jej S. nadále pronásledoval a žádal vrácení zboží, na což odsouzený reagoval tak, že v úrovni W. vybalil z tašky jedny džínsy. Když mu S. sdělil, že zavolá policii, odsouzený se jej se slovy „žádnou policii“ snažil odstrčit a uprchnout, což se mu však díky D. W., který přispěchal na pomoc a odsouzeného zadržel, nepodařilo. Při potyčce S. utrpěl lehké zranění na ruce spočívající ve vyvrácení nehtu na prstu a bolesti kloubu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. G. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku,). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se pro svůj prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů a obsahu spisu rovněž vyplynulo, že v minulosti byl pro majetkovou trestnou činnost ve Spolkové republice Německo odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. G. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 3. 2016
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu