ECLI:CZ:NS:2016:11.TCU.19.2016.1
sp. zn. 11 Tcu 19/2016 -28
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 8. 2016 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. P. , rozsudkem Obvodového soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. 200 Ls 318 Js 3184/10, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. 10 Ns 318 Js 3184/10, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Drážďany byl M. P. uznán vinným trestnými činy krádeže spáchané ve stadiu pokusu a poškození cizí věci a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodového soudu Drážďany tím, že:
1. Dne 18. 1. 2010 kolem 23:30 hod. s dalším spolupachatelem po vzájemné dohodě vylomením zámku zadních dveří vnikli do uzamčeného vozidla VW T 5, poškozeného P. H., které bylo zaparkováno v B. na úrovni čísla domu v D., se záměrem je odcizit. Protože se aktivoval alarm, uprchli, přičemž díly obložení volantu a zámku zapalování, které již před tím sňali, nechali ve vozidle. Vozidlo mělo hodnotu 26 000 € a vznikla na něm škoda ve výši 1 874,98 €.
2. Dne 19. 1. 2010 kolem 00:20 hod. s dalším spolupachatelem po vzájemné dohodě pomocí vypichováku dveřmi u řidiče vnikli do uzamčeného vozidla Škoda Octavia, poškozeného M. S., které bylo zaparkováno v ulici E. na úrovni čísla domu v D., se záměrem je odcizit. Protože se však poškozený v tom okamžiku vracel, uprchli. Vozidlo mělo hodnotu 16 000 € a vznikla na něm škoda ve výši 1 261,76 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle §205 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, s dalším spolupachatelem), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 8. 2016
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu