ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.131.2016.1
sp. zn. 11 Tdo 131/2016-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 23. března 2016 dovolání nejvyššího státního zástupce ve věci obv. J. R., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. 4 To 465/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 32 T 207/2014, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. se napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. 4 To 465/2015, zrušuje .
Podle §265k odst. 2 věta druhá tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikazuje , aby věc obv. J. R. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 32 T 207/2014, byl obv. J. R. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců, pro jehož výkon byl dle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen i trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, který byl specifikován ve výroku předmětného rozsudku.
Podle skutkových zjištění soudu I. stupně se obv. J. R. dopustil trestné činnosti tím, že ,, od přesně nezjištěné doby, nejméně od měsíce února roku 2013 do 17. prosince 2013, v obci P., v domě č. ..., v prostoru dílny, měl v držení a neoprávněně pěstoval rostliny konopí setého (Cannabis sativa), a to 81 ks rostlin konopí setého o výšce cca 40,0 až 55,0 cm, s listy a rostlinným květenstvím (tzv. palicemi) o celkové hmotnosti 1662,1 g, přičemž toxikomanicky využitelná sušina činila 1117,8 g o koncentraci účinné látky rostliny konopí, delta-9-THC, 5,98 %, tj. 66844,4 mg této účinné látky, když k jejich pěstování využíval elektrická zařízení a další předměty, hnojiva a postřiky, sloužící k podpůrnému růstu rostlin konopí setého,
dále měl v držení, v černé plastové dóze o průměru 8,5 cm a výšce 14,0 cm (uložené v zásuvce, ve stole, v obývacím pokoji), rostlinné květenství konopí setého (palice) o délce cca 1,0 až 3,0 cm, přičemž využitelná sušina z tohoto květenství činila 4,4 g o koncentraci účinné látky, delta-9-THC, 17,43 %, tj. 766,9 mg této účinné látky,
dále měl v držení rostlinná květenství konopí setého (palice) uložené v kovové krabičce růžové barvy o rozměrech 4,0 x 6,0 x 1,5 cm, s motivem ženy, kdy využitelná sušina činila 1,1 g o koncentraci nejméně 0,3 % účinné látky delta-9-THC,
když tuto omamnou látku pěstoval a přechovával pro jiné konzumenty omamných látek, přičemž konopí seté (Cannabis sativa) je uvedeno v příloze č. 3 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a jako látka omamná je zařazeno do seznamu IV. podle jednotné úmluvy o omamných látkách, a k nakládání s touto látkou předpokládá zákon zvláštní povolení, které obviněný neměl“.
Uvedený rozsudek soudu I. stupně nenabyl právní moci, neboť jej obviněný napadl odvoláním, a to do výroku o vině i trestu. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. 4 To 465/2015, napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. b), písm. d) tr. ř. zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem nedovoleného pěstování rostliny obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle §285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a uložil mu trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců, pro jehož výkon byl dle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému současně uložen i trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, který byl specifikován ve výroku předmětného rozsudku.
S rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích se však neztotožnil nejvyšší státní zástupce a toto rozhodnutí napadl dovoláním ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. 1 NZO 5125/2015-13. Své námitky státní zástupce podřadil pod dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť napadený rozsudek dle jeho názoru spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Státní zástupce ve svém podání zdůraznil, že se změnou právní kvalifikace z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle §283 odst. 1 tr. zákoníku na přečin nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku dle §285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se nelze ztotožnit, neboť nerespektuje judikaturní hlediska vyplývající zejména ze stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 300/2014, které se přímo zabývá právním posouzením obdobných případů.
Z odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího soudu totiž vyplývá, že se zabýval pouze otázkou, zda měl obviněný v úmyslu jím pěstované konopí prodat či jinak předat dalším osobám. Tímto postupem se však zabýval pouze jednou z možných variant objektivní stránky přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku. Krajský soud však opomněl další možnost spáchání uvedeného přečinu, a to konkrétně ,,výrobu omamné a psychotropní látky“, i přesto, že tato varianta byla obviněnému kladena za vinu rozsudkem soudu I. stupně. Státní zástupce dále odkázal na výše uvedené stanovisko Nejvyššího soudu, z kterého možno dovodit, že v tomto případě samotné opatření nebo přechovávání rostlin konopí je již pokusem trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 a §283 odst. 1 tr. zákoníku, a nikoli jen přípravou ve smyslu §20 odst. 1 tr. zákoníku.
Závěry odvolacího soudu by bylo možné akceptovat pouze v případě, pokud by obviněný dále nepoužil vypěstované rostliny k výrobě ve výše uvedeném smyslu nebo jestliže s ohledem na množství vypěstovaných rostlin, způsob jejich pěstování a na další okolnosti nelze dovodit, že je opatřil nebo přechovával pro jiného. Podle skutkových zjištění soudu I. stupně – jež odvolací soud nikterak nezpochybnil, však vyplývá, že smyslem jednání obv. J. R. byla právě příprava toxikomanicky využitelné marihuany. Pěstování konopí tedy představovalo jednání, jež bezprostředně směřovalo k výrobě psychotropní látky THC, a tímto proto obviněný naplnil nejméně znaky pokusu přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 a §283 odst. 1 tr. zákoníku.
Názor krajského soudu, že v dané věci nelze dovodit specifický úmysl obviněného předávat pěstované konopí dalším osobám, je rovněž chybný. Ze skutkových zjištění jasně vyplývá, že obviněný pěstoval rostliny konopí v moderně zařízené pěstírně vybavené řadou přístrojů k maximalizaci výnosů rostlin konopí. Tomu pak odpovídalo i množství zajištěných rostlin konopí i množství toxikomanicky využitelné sušiny, které výrazně přesahovalo jeden kilogram. Dále nutno zdůraznit i skutečnost, že obviněný si na vybavení pěstírny půjčil částku kolem 50 000 Kč a s ohledem na jeho legální příjmy tudíž lze důvodně předpokládat, že zřízená pěstírna (a výnosy z pěstovaných rostlin konopí), měla alespoň zčásti sloužit k postupnému splacení uvedeného dluhu.
Na základě výše uvedených skutečností tedy lze dovodit, že jednání obviněného mělo být správně právně posouzeno nejméně jako pokus přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 a §283 odst. 1 tr. zákoníku, případně (pokud by konopí nesloužilo výlučně pro vlastní potřebu obviněného) i jako dokonaný přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, a to ve variantě přechovávání omamné látky pro jiného. Dle státního zástupce tedy krajský soud jednání obviněného nesprávně právně posoudil, a proto své rozhodnutí zatížil vadou ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Vzhledem k výše uvedenému státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. a za podmínky uvedené v §265p odst. 1 tr. ř. zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §265l odst. 1 tr. ř. a Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikázal, aby věc obv. J. R. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o podaném dovolání učinil v neveřejném zasedání, a to i v případě, že bylo ve věci nutno rozhodnout odlišným způsobem než ve smyslu §265r odst. 1 písm. b) tr. ř.
K dovolání státního zástupce podaného v neprospěch obviněného se písemně vyjádřil obv. J. R. – prostřednictvím své advokátky JUDr. Hany Homolkové, a to vyjádřením ze dne 7. 1. 2016, které bylo téhož dne doručeno Okresnímu soudu v Českých Budějovicích.
Obviněný v tomto vyjádření stručně uvedl, že krajský soud ve svém rozhodnutí nepochybil a ve shodě s důkazní situací zvolil správnou právní kvalifikaci. V souladu s §265i písm. e), písm. f) tr. ř. proto Nejvyššímu soudu navrhl, aby dovolání nejvyššího státního zástupce odmítl, případně jej podle §265 písm. j) tr. ř. zamítl jako nedůvodné. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud předmětné dovolaní projednal podle §265r písm. c) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu. To znamená – zda dovolání bylo podáno v souladu s ust. §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., zda bylo podáno ve dvouměsíční zákonné lhůtě, na příslušném místě (u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s ust. §265e odst. 1, 3 tr. ř. i oprávněnou osobou v souladu s ust. §265d odst. 1 písm. a) tr. ř. Dále Nejvyšší soud zkoumal, zda dovolání splňuje obligatorní obsahové náležitosti upravené v §265f tr. ř. Po jeho prostudování Nejvyšší soud shledal, že dovolatel výše uvedená ustanovení trestního řádu respektoval, a proto dovolání vyhodnotil jako přípustné.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o které se dovolání opírá, naplňují uplatněný dovolací důvod. Pouze reálná existence tohoto důvodu je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
Státní zástupce své dovolání subsumoval pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V obecné rovině je nutno zdůraznit, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotněprávnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).
Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud má povinnost vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu. V případě, že dovolání podává nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného, činí tak z důvodu, že v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, jsou v reálném rozporu s okolnostmi, které jsou relevantní z hlediska norem hmotného práva.
V návaznosti na tento případ je rovněž nutné připomenout, že podle stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 300/2014, samotné neoprávněné pěstování rostliny konopí [§24 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů], která je sama o sobě omamnou látkou ve smyslu přílohy č. 3 (seznamu č. 3 omamných látek) k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., nelze ztotožňovat s pojmem „výroba“ omamné nebo psychotropní látky ve smyslu §283 odst. 1 tr. zákoníku (viz rozhodnutí pod č. 18/2007 Sb. rozh. tr.). Neoprávněným vypěstováním rostliny konopí však může pachatel s ohledem na množství vypěstovaných rostlin (např. jde-li o jejich větší množství zjevně přesahující možnou osobní potřebu pachatele), způsob jejich pěstování (např. jde-li o tzv. velkopěstírnu, která umožňuje vypěstovat v určitém období velké množství rostlin a která předpokládá jejich další rychlé zpracování a distribuci jiným osobám) a na další okolnosti (např. na zjištění, že pachatel vůbec neužívá drogy a pěstování rostlin konopí nemůže sloužit jeho vlastní potřebě) naplnit zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku spočívající v tom, že „jinému opatří“ nebo „pro jiného přechovává“ omamnou látku.
Vzhledem k tomu, že rostlina konopí setého je sama o sobě omamnou látkou, lze považovat její pěstování za formu opatřování této látky ve smyslu §283 tr. zákoníku. Její opatřování je trestně postižitelné jako trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku, resp. jako některé jeho vývojové stadium, avšak jen pokud se děje pro někoho jiného než pro pachatele. Její neoprávněné pěstování pro vlastní potřebu pachatele za okolností vymezených v §285 tr. zákoníku naopak naplňuje znaky privilegované skutkové podstaty trestného činu nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku.
Přechováváním omamných látek je pak v zásadě jakákoliv forma jejich držení a nakládání s nimi (s výjimkou jejich výroby, nabízení, prodeje, dovozu, vývozu, průvozu a opatření), přičemž je pachatel musí mít ve své moci a přechovávat pro jiného. Trestní zákoník pak v této situaci nestanovuje pro tento případ požadavek žádného jejich minimálního množství, v principu stačí tedy jakékoliv množství. Aplikace privilegované skutkové podstaty trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu dle §284 tr. zákoníku naopak přichází v úvahu, pokud pachatel přechovává uvedené látky pro vlastní potřebu v množství větším než malém (hodnoty určující množství větší než malé u rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku – a tedy i konopí – jsou pro účely trestního zákoníku stanoveny v tabulce tvořící přílohu č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., přičemž u konopí jde o množství více než pěti rostlin).
Nejvyšší soud se v tomto případě ztotožnil s právní kvalifikací soudu I. stupně i argumentací dovolatele, neboť ze skutkových zjištění nalézacího soudu (jež odvolací soud nikterak nezpochybnil) jasně vyplývá, že obviněný pěstoval rostliny konopí setého v pěstírně, která byla zateplena, nasvětlena 4 lampami s výbojkami o výkonu 600 W, dále byla vybavena mj. spínacími hodinami, regulátorem, vlhkoměry, uhlíkovým filtrem a potrubním ventilátorem pro udržování cirkulace vzduchu, jakož i dalšími předměty učenými pro vytvoření optimálních podmínek pro pěstování konopí. Jednalo se tedy o pěstírnu, která umožňovala vypěstovat v daném období velké množství rostlin konopí, jež výrazně přesahovalo množství zužitkovatelné pro vlastní potřebu obviněného. V místě domovní prohlídky bylo totiž nalezeno 81 ks rostlin konopí ve stadiu růstu 7 týdnů a dále se zde nacházela i rostlinná květenství konopí (tzv. palice). Na základě odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, bylo zjištěno, že rostlinný materiál získaný při domovní prohlídce a předložený ke zkoumání v celkové hmotnosti 1 669,8 g obsahoval využitelnou sušinu konopí v množství 1 123,3 g, přičemž množství účinné látky delta-9-THC činilo 67 611,3 mg. Pokud by se tedy vycházelo z předpokladu, že jedna dávka obvykle odpovídá cca 30 mg THC, pak zjištěných 67 611,3 mg THC by představovalo více než 2 250 takových dávek. Dále nutno dodat, že obviněný si za účelem vybavení této pěstírny půjčil od svědka R. J. částku ve výši cca 50 000 Kč.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti pak nelze akceptovat předpoklad, že obviněný pěstoval rostliny konopí setého pouze pro vlastní potřebu, neboť způsob pěstování i množství rostlin konopí, zajištěné při domovní prohlídce, výrazně přesahovalo možnou osobní potřebu pachatele, který navíc sám uvedl, že užívání marihuany mu pomáhalo překonávat abstinenční příznaky po užívání pervitinu a LSD. Dále lze rovněž důvodně předpokládat, že vzhledem k výši legálních příjmů (cca 18 000 Kč) a majetkovým poměrům obviněného, představovala půjčka ve výši cca 50 000 Kč určitou vstupní investici, která měla vést k postupnému vyrovnání tohoto dluhu u svědka R. J.
Nejvyšší soud se proto ztotožnil s argumentací státního zástupce, že jednání obviněného bezprostředně směřovalo k přípravě toxikomanicky využitelné sušiny konopí setého, a tudíž mělo být správně posouzeno nejméně jako pokus výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 odst. 1 a §283 odst. 1 tr. zákoníku. V této souvislosti Nejvyšší soud dodává, že pokus je jednáním, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu čin spáchat. Bezprostřednost směřování pachatele k výrobě omamné nebo psychotropní látky pak vyplývá ze skutečnosti, že pachatel už disponuje s rostlinou konopí, která sama o sobě obsahuje omamnou látku, přičemž rostlinu konopí pěstuje nebo ji má ve své moci za účelem jejího sklizení a dalšího zpracování, kterým hodlá dovršit již započatý proces výroby omamné nebo psychotropní látky a uskutečnit tak svůj úmysl k tomu směřující. Pachatel zde tedy používá prostředek (rostlinu konopí) k uskutečnění vlastního zločinného cíle (získání marihuany nebo THC). I když se proto pachateli nepodaří a nestihne zpracovat všechny vypěstované rostliny konopí např. z důvodu zásahu policie, jde i v takovém případě ve vztahu k nezpracovaným rostlinám z hlediska naplnění znaku „výroba“ o pokus trestného činu podle §21 odst. 1 a §283 odst. 1 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, že vzdálenější stadia uskutečňování trestného činu jsou vůči stadiu bližšímu dokonání trestného činu v poměru subsidiarity, přičemž ustanovení o pokusu zahrnuje i přípravné jednání a v dokonaném činu je zahrnut pokus i přípravné jednání. Přípravou ve smyslu §20 odst. 1 tr. zákoníku by totiž mohlo být jen poněkud vzdálenější vytváření podmínek k výrobě ve shora uvedeném významu, např. pořizování vybavení tzv. pěstírny konopí (opatření zejména technických prostředků k osvětlení, vytápění, zavlažování a větrání, opatření zeminy k zasazení rostlin konopí) apod., jestliže nedošlo ani zčásti k pokusu ve výše vymezeném smyslu.
Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že odvolací soud jednání obv. J. R. nesprávně právně posoudil, když dospěl k závěru, že naplnil skutkovou podstatu přečinu nedovoleného pěstování rostliny obsahující omamnou a psychotropní látku podle §285 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, a tím zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Jelikož Nejvyšší soud shledal dovolání nejvyššího státního zástupce důvodným, zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. 4 To 465/2015, stejně jako také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc obv. J. R. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Na základě tohoto rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích tedy věc znovu projedná a posoudí ji v intencích tohoto závazného usnesení Nejvyššího soudu, neboť je jeho právním názorem vázán v souladu s §265s tr. ř. Nejvyšší soud toto rozhodnutí učinil za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. ř.).
V Brně dne 23. března 2016
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu