ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.1563.2015.1
sp. zn. 11 Tdo 1563/2015-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. března 2016 dovolání podané obviněným M. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 55 To 137/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 194/2014 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. V. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 3 T 194/2014, byl M. V. uznán vinným pod bodem 1 výroku o vině přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 2 přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 3 přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 4 přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 tr. zákoníku, pod bodem 5a přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 5b zvlášť závažným zločinem znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, pod bodem 6 pokusem přečinu ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku a pod body 7a, 7b přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl podle §185 odst. 2 za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu bylo uloženo uhradit škodu poškozeným Lesům ČR, a. s., a ZEAS Březná, a. s.
Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že
1) osobám
a) V. H.: v blíže neurčené době kolem 25. 9. 2013 v kuchyňce firmy Landebur, s. r. o., v M., na ul. U., mu M. V. nabídl asi gram metanfetaminu (pervitinu) jako kompenzaci za náklady, které měl V. H. spojené s cestou do Rakouska, kdy V. H. tento pervitin odmítl, avšak M. V. z části tohoto pervitinu udělal tzv. čáru, kterou V. H. užil šňupnutím nosem,
b) A. R.: v blíže neurčené době, někdy od konce měsíce června 2013 do konce měsíce srpna 2013 jí M. V. předal zdarma celkem asi 7 dávek neváženého metanfetaminu (pervitinu), pokaždé v množství na tzv. jednu čáru, který A. R. užila šňupnutím nosem, kdy k asi čtyřem předávkám došlo v bytě v Š., ul. Z. …, který M. V. v té době užíval, a k asi dvěma až třem předávkám došlo v bytě v M., N. P. …, který M. V. v té době užíval,
c) N. S.: v blíže neurčené době, někdy od konce měsíce června 2013 do konce měsíce srpna 2013 jí M. V. předal zdarma asi celkem asi 6 dávek neváženého metanfetaminu (pervitinu), pokaždé v množství na tzv. jednu čáru, který N. S. užila šňupnutím nosem, kdy k asi čtyřem předávkám došlo v bytě v Š., ul. Z. …, který M. V. v té době užíval, a k asi dvěma předávkám došlo v autě M. V. na blíže nezjištěném místě v lese poblíž M.,
d) T. P.: jakožto osobě, kterou zaměstnával ve firmě Landebur, s. r. o., mu M. V. v přesněji nezjištěné době na podzim roku 2013, zejména od začátku listopadu do konce prosince 2013 v objektu firmy Landebur v M., na ul. U., opakovaně předal v asi 80 až 100 případech nevážené množství metanfetaminu (pervitinu), kdy jednotlivé předávky si T. P. následně aplikoval způsobem, že si jej zabalil do papírku a vytvořil si tzv. bonbon, který spolkl, přičemž pervitin mu M. V. poskytoval místo mzdy nebo za účelem udržení či zvýšení pracovní výkonnosti,
e) M. P.: jakožto osobě, kterou zaměstnával ve firmě Landebur, s. r. o., mu M. V. v přesněji nezjištěné době na podzim roku 2013, zejména od začátku října do konce prosince 2013 v objektu firmy Landebur v M., na ul. U., opakovaně předal v asi 50 případech nevážené množství metanfetaminu (pervitinu), kdy jednotlivé předávky si M. P. následně aplikoval buďto šňupnutím nosem nebo způsobem, že si jej zabalil do papírku a vytvořil si tzv. bonbon, který spolkl, přičemž pervitin mu M. V. poskytoval místo mzdy nebo za účelem udržení či zvýšení pracovní výkonnosti,
f) R. P.: od začátku měsíce října 2013 do konce měsíce ledna 2014 mu M. V. v 6–7 případech předal vážené množství metanfetaminu (pervitinu), vždy v množství půl gramu až gram, kdy k předávkám docházelo buďto v prostorách firmy Landebur, s. r. o., v M., ul. U., nebo v bytě v M., N. P. …, který M. V. v té době užíval, kdy R. P. následně pervitin užil šňupáním, přičemž asi ve dvou případech za předaný pervitin V. zaplatil, a sice za půl gramu částku 500 Kč a za gram částku 1 000 Kč, ostatní předávky byly zdarma jako protihodnota za práci, kterou R. P. pro V. vykonal,
přičemž metamfetamin je uveden v příloze č. 5 - psychotropní látky zařazené do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách dle zákona č. 167/1998 Sb. a tato látka je návykovou látkou, kterou se podle §130 tr. zákoníku rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování,
2) v průběhu měsíců listopad a prosinec 2013 v objektu firmy Landebur, s. r. o., v M., ul. U., a na dalších místech požadoval po osobě T. P., který byl ve firmě Landebur, s. r. o. zaměstnán, aby se společně s ním dopouštěl majetkové trestné činnosti, přičemž když to T. P. odmítl, tak jej M. V. fyzicky napadal a pod pohrůžkou násilí jej nutil, aby se s ním dopouštěl majetkové trestné činnosti, čemuž se T. P. v obavě před fyzickým napadáním podvoloval,
3)
a) dne 1. 2. 2014 v době od 10:15 hod. do 10:25 hod. řídil v Š. na pozemní komunikaci ul. U. ve směru jízdy z centra nákladní vozidlo značky Avia A31 označené registrační značkou …, přičemž s vozidlem jel až ke křižovatce s ul. V., kde odbočil, a dále pokračoval směrem do obce V., kde jel po pozemní komunikaci ul. K L. a dále ul. P. až k pozemku rodinného domu kde č. p. …, kde vozidlo zastavil při pravém okraji vozovky a počkal, až z vozidla vystoupil spolujezdec A. K., který mu otevřel bránu k uvedenému pozemku, na který M. V. následně vjel a nákladní vozidlo zde odstavil,
b) v přesně nezjištěné době v lednu 2014 řídil na dosud blíže neurčených pozemních komunikacích motorové vozidlo, ve kterém jako spolujezdkyni přepravoval S. H., vozidlo řídil i v době kolem 21:30 hodin dne 30. 1. 2014 na trase od nádraží ČD v Š. na ul. J. k bytu S. H. na ul. Ž. č. … v Š., dne 3. 2. 2014 v době od 10:30 do 10:40 hod. řídil vozidlo zn. BMW 318D390L, r. z. …, a to na trase z ul. Ž. v Š. směrem k ul. J. z P., kde nerespektoval světelné znamení „STOP“ dané mu hlídkou OOP Šumperk ve služebním vozidle, přičemž na kruhovém objezdu odbočil na ulici Š., kterou projel až ke křižovatce s ulicí T., před křižovatkou se s vozidlem zařadil tak, že svým postavením dával najevo, že bude pokračovat v přímém směru, po dojezdu služebního vozidla, které jej pronásledovalo strhl řízení doprava a rychlostí 120 km/h projížděl po ul. T. až k autobusové zastávce u hasičárny, kde se otočil a jel zpět směrem do centra města, během jízdy odbočil na ul. Z., kde se vzhledem k vysoké rychlosti jízdy ztratil pronásledující hlídce z dohledu,
c) dne 11. 2. 2014 kolem 8:00 hod. v Š. na ul. T. řídil motorové vozidlo zn. BMW 318D390L, r. z. …, kdy jako spolujezdkyně ve vozidle seděla S. H., v jízdě pokračoval ze Š. do K., dále do S. a L., kde krátce před 8:30 hod. z vozidla vystoupil, a následně byl na místě zadržen policisty SKPV OOK Šumperk podle §76 odst. 1 tr. ř.,
d) době od 1. 1. 2014 do 10. 2. 2014 opakovaně řídil nákladní vozidlo zn. Avia, modré barvy s hydraulickou rukou, na níž byly umístěny reg. zn. …, mezi obcemi M. a S. L., do obce Š. a dále řídil motorové vozidlo tovární značky BMW 318 D 390L, r. z. …, opakovaně zejména na trase mezi Š. a M. v obou směrech, kdy z obavy před policií vozidlo řídil na méně frekventované trase přes obce T., S., L. a U.,
uvedeného jednání pod bodem 3) se dopustil, ačkoliv věděl, že mu byl Městským úřadem Šumperk pod sp. zn. 84822/2013 DOP/LUPR, které nabylo právní moci dne 1. 1. 2014, vysloven zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců,
4)
a) v době od 16:00 hod. dne 10. 1. 2014 do 6:00 hod. dne 11. 1. 2014 společně s další osobou za použití nákladního vozidla zn. Avia modré barvy s hydraulickou rukou, na které byly umístěny reg. zn. …, pokácel a odcizil na parcelách č. … a č. … v katastru obce S. L. čtyři vzrostlé stromy modřínu o celkovém objemu 8 m 3 a 1 vzrostlý strom smrk o objemu 0,14 m 3 , čímž způsobil J. S., odcizením 1,61 m 3 modřínu škodu ve výši 3 703 Kč a firmě Lesy ČR, a. s., IČO: 42196451, se sídlem Přemyslova 1106/22, Hradec Králové, odcizením 6,39 m 3 modřínu a 0,14 m 3 smrku škodu v celkové výši 15 019 Kč,
b) v době od 18:00 hodin dne 6. 1. 2014 do 7:30 hodin dne 7. 1. 2014 v obci Š. na ul. N. č. …, vysadil vjezdovou bránu do areálu Zeas, a. s., kdy následně vnikl po vyhnutí křídel a vysunutí vrat ze závěsů do skladové haly poškozené firmy Zeas Březná, a. s., IČO: 47673788, se sídlem nám. Míru 4, 789 91 Štíty - Březná, ze které odcizil celkem 3 ks bloků motorů jako náhradní díly do nákladních vozidel zn. MATES, IFA v celkové hodnotě cca 13 500 Kč ke škodě firmy ZEAS Březná, a. s.,
c) v době od 11:00 hod. dne 27. 12. 2013 do 16:25 hod. dne 28. 12. 2013 vypáčil visací zámek, kterým byla uzamčena plechová brána do dvora na adrese N. S. …, V., okr. T., vnikl na dvůr, kde u odstaveného nákladního vozidla zn. AVIA A31, oranžové barvy, registrační značky …, poškodil kliku a zámek dveří spolujezdce, následně z kabiny tohoto vozidla odcizil dvě autobaterie nezjištěné značky, které využil k nastartování na dvoře stojícího nákladního vozidla zn. AVIA A31.1N, modré barvy, bez registračních značek, s valníkem a hydraulickou rukou, VIN: …, které odcizil a současně ze dvora odcizil přívěsný vozík zn. Sacher RS1-07, registrační značky …, kdy poškozením visacího zámku na bráně do dvora způsobil škodu ve výši 200 Kč ke škodě společnosti Wallvision, s. r. o., IČO: 01883925, se sídlem Lannová 2061, 110 00 Praha, a poškozením dveří na vozidle AVIA A31, r. z. …, způsobil škodu ve výši 100 Kč a odcizením vozidla AVIA A31.1N, přívěsného vozíku a dvou autobaterií způsobil škodu ve výši 97 000 Kč, to vše ke škodě E. S.,
přičemž uvedeného jednání se dopustil přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Berouně pod zn. 8 T 41/2009 ze dne 30. 7. 2009, jenž nabyl právní moci dne 23. 9. 2009, byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 z. č. 140/1961 Sb. a další k trestu odnětí svobody nepodmíněně na 5 roků a rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích pod zn. 1 T 34/2008 ze dne 29. 12. 2009 byl nově odsouzen, rozsudkem odvolacího soudu a to Vrchního soudu v Praze pod zn. 10 To 17/2010 ze dne 20. 4. 2010 mu byl zrušen trest uložený rozhodnutím Okresního soudu v Berouně pod zn. 8 T 41/2009 a byl mu uložen souhrnný nepodmíněný trest na 6 roků, z výkonu trestu byl rozhodnutím Okresního soudu v Mostě pod zn. 31 Pp 117/2012 podmíněně propuštěn, zbytek výměry trestu činí 679 dnů a stanovená zkušební doba do 26. 6. 2016,
5)
a) v blíže nezjištěné době v průběhu letních prázdnin v roce 2013 v bytě v Š., ul. Z. …, kde v té době bydlel, požadoval po poškozené A. R., pohlavní styk jako protislužbu za pervitin, který jí předtím zdarma předal, a když odmítla, tak ji fyzicky napadl, dal jí facku, po které upadla na zem, a polil ji neznámou tekutinou, následně ji donutil, aby se vysvlékla do naha a svým oblečením vytřela podlahu politou výše uvedenou tekutinou, přičemž jí vyhrožoval, že pokud to neudělá, tak ji zaveze do J. do bordelu, kde bude každému „kouřit péro“ za 100 Kč, takže ze strachu z něj dělala vše, co jí nařídil,
b) následně poté, co vytřela svým oblečením podlahu, tak po ní v pokoji uvedeného bytu požadoval, aby mu „vykouřila“ pohlavní úd, což ze strachu ze splnění výše uvedené vyhrůžky nebo z dalšího napadení udělala,
6) v blíže nezjištěné době v průběhu měsíců říjen až prosinec v roce 2013 v objektu firmy Landebur, s. r. o., v M., na ul. U., fyzicky napadl poškozeného T. P., kterého bil pěstmi a kopal do něj, a při tomto mu vyrazil zub a zlomil malíček na pravé noze, přičemž následně poškozenému vyhrožoval, že pokud to někde řekne nebo půjde k doktorovi, tak jej znovu dobije, že ho zmrzačí a nechá mu polámat nohy, takže ze strachu z dalšího fyzického napadení to poškozený nikde neoznamoval, ani nevyhledal lékařské ošetření,
7)
a) v blíže nezjištěné době v říjnu 2013 v objektu firmy Landebur, s. r. o., v M., na ul. U., nutil poškozené T. P., a M. P., aby na policii křivě vypovídali proti V. H., a sice že se v uvedeném objektu dopouští krádeží a že vydírá a vyhrožuje zaměstnancům firmy Landebur, přičemž poškozeným vyhrožoval, že pokud nebudou vypovídat, jak on si přeje, tak je zmlátí, doláme jim nohy nebo zapálí barák jejich rodičů, dále jim vyhrožoval, ať si vzpomenou, jak dopadl „K.“, což je přezdívka jejich bývalého spolupracovníka, kterého M. V. měl ve firmě zmlátit, takže ze strachu z fyzického napadení ze strany M. V. křivě proti V. H. vypovídali, zejména v trestní věci prověřované zdejším policejním orgánem pod č. j. KRPM-140037/TČ-2013-140971, která byla po prověření odložena dle §159a odst. 1 tr. ř.,
b) v blíže nezjištěné době v říjnu 2013 v objektu firmy Landebur, s. r. o., v M., na ul. U., nutil poškozeného P. Š., aby na policii křivě vypovídal proti V. H., a sice že V. H. po něm s pistolí přiloženou ke spánku požadoval, aby si na M. V. vymyslel skutečnosti, na jejichž základě půjde M. V. do vězení, kdy tato věc byla prověřována zdejším policejním orgánem pod č. j. KRPM-151520/TČ-2013-140971, a po prověření byla odložena dle §159a odst. 1 tr. ř., přičemž poškozený P. Š. takto původně křivě vypovídal proti V. H. ze strachu z M. V., neboť v minulosti byl svědkem, jak M. V. fyzicky napadl některého ze svých zaměstnanců.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 55 To 137/2015, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně Mgr. Pavly Frodlové dovolání . Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotněprávním posouzení.
Obviněný namítl, že se cítí být vinným jen ze skutku uvedeného pod bodem 3 napadeného rozhodnutí. Ohledně ostatních skutků nesouhlasí s jejich právním posouzením, zejména u skutků pod body 5 a 7. Ke skutku uvedenému pod bodem 5 poukazuje na to, že poškozená znásilnění sama neohlásila, při podání vysvětlení uvedla, že se necítí být poškozena a že celá věc je nafouknutá, u hlavního líčení uvedla, že měla styk s obviněným dobrovolně. V případě skutku pod bodem 7 poškozený Š. podle obviněného ve své výpovědi u soudu opakovaně zřetelně uvedl, že ho obviněný ke křivé výpovědi na H. nenutil. Jeho výpověď je pak podporována zejména svědectvím MUDr. K. a P. Podle obviněného tak existuje nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právním posouzením věci. Soud jej odsoudil v konkrétních věcech většinou na základě tvrzení jediného svědka i přesto, že ve své obhajobě tvrdil a prokazoval, že tomu tak nebylo. Nebyla mu prokázána ani subjektivní stránka. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud obě napadená rozhodnutí zrušil a zprostil jej obžaloby ve všech bodech vyjma skutku pod bodem 3.
K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten po shrnutí předchozího průběhu řízení a obsahu dovolání obviněného uvedl, že obviněný sice formálně vytýká, že stíhané skutky (s výjimkou skutku pod bodem 3 výroku o vině) nejsou trestnými činy, nevznáší však jedinou konkrétní námitku nesouladu skutkových zjištění vylíčených v tzv. skutkových větách a zákonných znaků trestných činů, kterými byl uznán vinným, popř. nesprávnost jiného hmotněprávního posouzení. Podatel se fakticky domáhá pouze jiného hodnocení důkazů ve vztahu ke skutkům uvedeným pod body 5 a 7 výroku o vině; k dalším skutkům, kterými byl uznán vinným, nevznáší vůbec žádné konkrétní námitky mimo obecného konstatování, že byl většinou uznán vinným na základě výpovědi jediného svědka. Výklady týkající se požadavků na prokazování viny a na prokazování úmyslného zavinění jsou vedeny ve zcela obecné rovině a není jasné, jaký mají vztah k předmětné trestní věci. Pokud podatel v této souvislosti odkazuje na zásadu in dubio pro reo, pak jde o zásadu procesní, nikoli o zásadu práva hmotného. Námitka týkající se subjektivní stránky trestné činnosti je uplatněna naprosto formálně; podatel ostatně i tuto námitku formuluje jako námitku skutkovou, uvádí totiž, že mu subjektivní stránka trestného činu „nebyla řádně prokázána“. Státní zástupce k tomu podotýká, že ze samotného charakteru jednání popsaného v jednotlivých bodech výroku o vině vyplývá, že jde o jednání úmyslné, neboť je poněkud absurdní představa, že by obviněný např. pouze z nedbalosti nutil poškozenou R., aby se svlékla do naha, vytřela svým oblečením podlahu a prováděla s ním sexuální praktiky (bod 5 výroku o vině).
Z námitek obviněného podle státního zástupce nevyplývá ani existence tzv. extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními. Pokud obviněný vůbec vznáší nějaké konkrétní námitky, pak se domáhá pouze toho, aby soudy důkazy hodnotily jiným, jeho představám odpovídajícím způsobem; nevytýká však, že by soudy některý významný důkaz opomenuly nebo že by z důkazů vyvodily závěry, které by z nich nevyplývaly při žádném logicky přípustném způsobu jejich hodnocení.
Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotněprávní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Tak je tomu i v posuzovaném případě. Obviněný brojí výhradně proti ve věci učiněným skutkovým zjištěním. Jím uváděné konkrétní údaje jsou navíc v příkrém rozporu se skutkovými závěry učiněnými soudem prvního stupně, ale také se soudem citovaným obsahem výpovědí poškozených. Větší část spíše stručného dovolání je navíc formulována velmi obecně. Lze tak pouze nad rámec dovolacího řízení uvést, že soudy logicky a přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vyvodily skutkové závěry, na nichž se odsouzení zakládá, a toto zdůvodnění nebudí žádné pochybnosti.
Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný M. V. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 23. března 2016
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu