ECLI:CZ:NS:2016:11.TDO.441.2016.1
sp. zn. 11 Tdo 441/2016-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. června 2016 dovolání podané obviněným N. B. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 68 To 128/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 359/2014 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného N. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 4 T 359/2014, byl N. B. uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věcí v rozsudku vyjmenovaných. Pro další část žalovaného jednání byl obviněný zproštěn obžaloby.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 68 To 128/2015, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Michala Zbožínka dovolání , které podrobně odůvodnil a navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil, dále zrušil také rozsudek soudu prvního stupně v přezkoumávané části a „Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně“ přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je dovolání obviněného přípustné, a zjistil, že nikoli. Z obsahu spisu vyplývá, že dovolání obviněného bylo podáno u Okresního soudu v Olomouci jako soudu prvního stupně dne 16. 9. 2015 (tedy v zákonné dvouměsíční lhůtě). Nejvyššímu soudu však bylo dovolání obviněného předloženo soudem prvního stupně teprve dne 24. 3. 2016. Důvodem této prodlevy byla zřejmě skutečnost, že vůči obviněnému bylo vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a přečiny obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, přičemž skutek měl být spáchán za podmínek pokračování ve smyslu ustanovení §116 tr. zákoníku v souvislosti se skutkem, jímž byl obviněný uznán vinným v nyní projednávané věci. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu v době, kdy ohledně této další trestné činnosti obviněného bylo již pravomocně rozhodnuto, a to rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 2 T 152/2014, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 12 To 372/2015, přičemž obviněnému byl postupem podle §45 tr. zákoníku uložen společný trest ve vztahu k rozhodnutím napadeným nyní projednávaným dovoláním obviněného.
Vyhlášením rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 12 To 372/2015, tak přestaly právně existovat výroky o vině a trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 4 T 359/2014, jež byly napadeny nyní posuzovaným dovoláním obviněného prostřednictvím napadení zamítavého usnesení odvolacího soudu, a současně přestalo existovat i samotné napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 68 To 128/2015, neboť bylo rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 2 T 152/2014, podle §45 tr. zákoníku zrušeno jako rozhodnutí mající svůj podklad ve zrušeném výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 4 T 359/2014. Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 68 To 128/2015, tak nelze ani považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť již neexistuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 11 Tdo 245/2004, usnesení ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 11 Tdo 239/2007). Jestliže totiž dovoláním napadené rozhodnutí neexistuje, nelze jej v intencích ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumat. Proto je nutno v takovém případě pokládat dovolání za nepřípustné.
Vady citovaného usnesení by tak obviněný mohl případně namítat v rámci dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 12 To 372/2015, proti němuž také dovolání podal a věc byla u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 11 Tdo 400/2016 (srov. podrobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 11 Tdo 239/2007).
Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného N. B. není přípustné, a proto je podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. června 2016
JUDr. Karel Hasch
předseda senátu