ECLI:CZ:NS:2016:11.TVO.15.2016.1
sp. zn. 11 Tvo 15/2016-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 4. 2016 stížnost obviněného R. B. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 2. 2016, č.j. 1 To 10/2016-4129, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného R. B. z a m í t á .
Odůvodnění:
Citovaným usnesením Vrchní soud v Olomouci rozhodl o ponechání obv. B. ve vazbě. Ve svém usnesení uvedl, že i nadále jsou naplněny důvody vazby útěkové i předstižné.
Obviněný napadl toto usnesení včas podanou stížností. V ní především brojí proti tomu, aby soudy činily předčasné závěry o jeho vině. Soudy totiž ve vazebním řízení rozhodli tak, jako by měly již za to, že obviněný projednávanou trestnou činnost spáchal. Naproti tomu stěžovatel zdůraznil, že ani soud nemůže posuzovat okolnosti obsažené v obžalobě, pokud trestní řízení není pravomocně skončeno. Pokud tedy není postaveno najisto, že se obviněný skutečně dopustil trestné činnosti, nemůže k takovému závěru dospět soud ve vazebním řízení, aniž by tento závěr podložil o provedené dokazování. Jinak by porušil stěžovatelovo právo na spravedlivý proces. Závěrem Vrchního soudu v Olomouci o tom, že stěžovatele ponechá ve vazbě, soud také porušil zásadu presumpce neviny, neboť v podstatě počítá s tím, že by se obviněný po svém propuštění z vazby dopustil dalšího trestního jednání.
Na tomto podkladě Nejvyšší soud přezkoumal napadené usnesením a dospěl k závěru, že Vrchní soud v Olomouci rozhodl správně, pokud obv. B. nadále ponechal ve vazbě.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 12. 2015, č. j. 11 T 14/2015-3912, byl obviněný R. B. uznán vinným v bodě 1) pokusem zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §21 dost. 1 k §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c) tr. zákoníku, v bodě 4) přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §284 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Za to mu byl (spolu se spoluobviněným D. F.) uložen podle §283 odst. 3, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, úhrnný trest odnětí svobody v trávní 10 (deseti) roků a pro výkon tohoto trestu byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a podle §70 odst. 1 písm. a), písm. b) tr. zákoníku jim byl uložen dále trest propadnutí věcí, vyjmenovaných ve výroku napadeného rozsudku. Rozsudek nenabyl právní moci, neboť oba obvinění proti němu podali odvolání.
Obviněný R. B. byl vzat do vazby na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2015, sp. zn. 70 Nt 3551/2015, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2015, sp. zn. 9 To 163/2015, a to z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) tr. ř. Po podání obžaloby bylo o ponechání obviněného ve vazbě rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2015, č. j. 11 T 14/2015-3355, a to za existence totožných vazebních důvodů, přičemž žádost obviněného o jeho propuštění z vazby byla zamítnuta. Naposledy o vazbě rozhodoval Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 2. 2016, č. j. 1 To 10/2016-4129. Proti tomuto usnesení však obv. B. podal tuto stížnost.
Co se týče důvodů vazby podle §67 odst. a) tr. zákoníku, je nutné konstatovat, že obv. R. B. byl nepravomocně uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání deseti let, což je již samo o sobě skutečností, která odůvodňuje důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř. Jak judikoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, uložení tzv. útěkové vazby je odůvodněné v těch případech, kdy na základě zjištěných skutečností opodstatňujících důvodnost podezření ze spáchání zvlášť závažného trestného činu, lze předpokládat uložení trestu odnětí svobody ve výši nejméně kolem osmi let. Mimo to je uložení tzv. útěkové vazby opodstatněné také s ohledem na to, že již při svém zadržení se obviněný B. pokusil utéct před zasahující hlídkou. Nad to k místu svého pobytu není nijak vázán, neboť nemá trvalé bydliště. To vše odůvodňuje důvodnou obavu, že by se v případě svého propuštění na svobodu skrýval, nebo by uprchl mimo dosah orgánů činných v trestním řízení, aby se vyhnul trestnímu stíhán a případnému trestu.
Mimo to je u tohoto obviněného i nadále spatřován důvod tzv. vazby předstižné podle §67 písm. c) tr. ř. Obviněný B. má v opisu rejstříku trestů celkem 11 záznamů, z toho dvakrát byl soudně trestán za drogovou trestnou činnost. Jedná se tedy o osobu, která má evidentní sklon k páchání drogové trestné činnosti. Navíc je obviněný bez zaměstnání a stabilního příjmu. Z toho vyplývá, že je vysoká pravděpodobnost, že by mohl trestnou činnost opakovat.
Z těchto důvodů se Nejvyšší soud neztotožnil s námitkami obviněného proti vazbě a jeho stížnost zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 4. 2016
JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu