ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1215.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 1215/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného K. K., zastoupeného Mgr. Radovanem Dospělem, advokátem se sídlem v Brně, Tábor 2333/8, proti povinnému Mgr. R. K. , zastoupenému JUDr. Mgr. Jiřím Drobečkem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Štefánikova 14, pro výživné, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 46 EXE 173/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. října 2015, č. j. 12 Co 22/2015-91, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinný je povinen zaplatit oprávněnému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady dovolacího řízení ve výši 2674 Kč .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 31. července 2014, č. j. 46 EXE 173/2014-60, v části, v níž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce ohledně dlužného výživného za dobu od 1. 7. 2012 do 14. 11. 2013 ve výši 68 000 Kč (výrok I.) a zrušil usnesení ve zbývající části ohledně dlužného výživného za dobu od 1. 2. 2012 do 31. 6. 2012 ve výši 20 000 Kč a věc vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení (výrok II.). Odvolací soud uvedl, že jakákoliv změna poměrů spočívající v ukončení studia oprávněného a ve výdělečné činnosti oprávněného i jakékoliv změny v osobních či finančních poměrech na straně povinného nemohou najít odraz v exekučním řízení do doby, než budou projednány a pravomocně rozhodnuty v řízení nalézacím. Přitom povinný tuto žalobu ani nepodal, natož aby o ní bylo pravomocně rozhodnuto. Dokazování stran poměrů oprávněného tak nemá prostor v exekučním řízení, ale výhradně v řízení o žalobě na snížení výživného či na zrušení vyživovací povinnosti.
Výrok I. usnesení krajského soudu napadl povinný dovoláním, v němž soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci v rovině hmotného i procesního práva. Tvrdí, že v dané věci je vymáhán dluh na výživném za období, kdy již vyživovací povinnost zanikla, neboť oprávněný po část dotčeného období měl příjmy ze závislé činnosti. Nesouhlasí s (formalistickým) závěrem krajského soudu, že vyživovací povinnost trvá, nebyla-li podána žaloba o určení neexistence vyživovací povinnosti, a že za dané situace je pro exekuční soud obsah exekučního titulu závazný. Exekuční soud měl dle dovolatele zjišťovat, zda a v jakém rozsahu vyživovací povinnost trvá, zda není požadované výživné v rozporu s dobrými mravy pro lhostejné chování oprávněného syna, a případně exekuci zastavit. Navrhl, aby dovolací soud (po předchozím odkladu vykonatelnosti napadeného výroku) zrušil výrok I. usnesení krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Oprávněný ve svém vyjádření zdůraznil, že exekuce je vedena podle rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 31. 8. 2009, č. j. 0 Nc 351/2008-29. Jakákoliv případná změna poměrů spočívající v ukončení studia nebo zahájení výdělečné činnosti, musí být nejprve projednána a pravomocně rozhodnuta v nalézacím řízení. Exekuční soud nemůže suplovat rozhodnutí nalézacích soudů. Navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že jakákoliv změna v osobních či finančních poměrech povinného a oprávněného musí být nejprve projednána a pravomocně rozhodnuta v řízení nalézacím, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Podle konstantní judikatorní praxe v řízení o výkon rozhodnutí soud nezjišťuje, zda nedošlo ke změně okolností rozhodných pro výši a trvání dávek nebo splátek (§163 odst. 1 o. s. ř.), obsahem rozhodnutí, jehož výkon je navržen, je exekuční soud vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod č. 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozhodnutí ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné pod č. 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 310/2004). Nebyl-li exekuční titul změněn, nepozbyl vykonatelnosti a nepřestal být způsobilým exekučním titulem (srov. a contrario usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 20 Cdo 43542009).
Nejvyšší soud České republiky dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Protože exekuce již skončila (viz č. l. 130 spisu), rozhodl soud i o nákladech dovolacího řízení. Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. srpna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu