ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1278.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 1278/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného J. M. , B., zastoupeného Mgr. Alenou Novotnou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Nad štolou 1302/18, proti povinnému Ing. P. M. , B., pro 1 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 149/2010, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 23 Co 350/2015-185, takto:
I. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 23 Co 350/2015-185, v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 8. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-171, se odmítá .
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2015, č. j. 23 Co 350/2015-185, v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 8. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-171, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 8. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-171, ve výroku II. se ruší a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 3. 8. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-171, rozhodl, že se usnesení téhož soudu ze dne 2. 6. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-149 (kterým byl oprávněnému ustanoven zástupce pro podání dovolání), zrušuje (výrok I.) a dále zamítl návrh oprávněného ze dne 30. 6. 2015 na ustanovení jiného právního zástupce pro podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015, č. j. 23 Co 487/2014-131, a pro dovolací řízení (výrok II.). Uvedl, že ustanovený zástupce Mgr. Polách podal včasné dovolání, protože však oprávněný k Mgr. Poláchovi pozbyl důvěru, usnesení o ustanovení zástupce zrušil. Pokud usnesení nabude právní moci, je třeba pohlížet na podané dovolání jako dovolání podané neoprávněnou osobou. Dovodil, že sám oprávněný dovolání nepodal, jen požádal o ustanovení zástupce, proto je nadbytečné mu ustanovit zástupce jiného, neboť ten by podal dovolání po uplynutí dovolací lhůty.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rovněž dovodil, že dovolání bylo podáno jen dne 26. 6. 2015 (podepsané Mgr. Petrem Poláchem). Protože usnesení o ustanovení zástupce bylo zrušeno, nemůže oprávněný doložit pravomocným rozhodnutím o ustanovení zástupce splnění podmínky uvedené v §214 o. s. ř. (správně §241 o. s. ř.). Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že dovolání bylo podáno neoprávněnou osobou, protože dovolání bylo podáno účastníkem řízení – oprávněným, jemuž nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno. Žádal-li oprávněný podáním ze dne 30. 6. 2015 o ustanovení jiného zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, je zjevné, že tak učinil po uplynutí dovolací lhůty. Dovolání sepsané nově ustanoveným advokátem by bylo podáno po uplynutí dovolací lhůty. Takové uplatňování práva nemůže být úspěšné, a nejsou proto splněny předpoklady pro osvobození oprávněného od soudních poplatků, a tím podmínky pro ustanovení zástupce podle §30 o. s. ř.
Oprávněný v dovolání namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na nesprávném posouzení otázky procesního práva, zda oprávněný podal dovolání ve lhůtě, bylo-li podáno jeho zástupcem, ustanoveným na základě usnesení, které nenabylo právní moci, jelikož bylo soudem prvního stupně zrušeno. Podle oprávněného dosud nebyla otázka, zda lze podání oprávněného na formuláři prohlášení fyzické osoby datované dne 18. 4. 2015, doručené soudu 21. 4. 2015, které oprávněný nadepsal pod hlavičkou „Dovolání k Nejvyššímu soudu ve shora uvedené věci“ hodnotit jako dovolání, které je třeba doplnit v souladu s §241b odst. 3 o. s. ř. Rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda dovolání bylo podáno včas a zda lze zhojit či odstranit nedostatky dovolání či nedostatek podmínek dovolacího řízení a pokračovat v dovolacím řízení. Vznáší otázku, zda má být oprávněnému ustanoven pro dovolací řízení zástupce jiný (za situace, kdy zůstal skutkový stav, ze kterého vycházel soud prvního stupně nezměněn) nebo je důvodný závěr odvolacího soudu, že uplatňování práva oprávněným prostřednictvím dovolání již nemůže být úspěšné, a oprávněný proto nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce. Sám považuje dovolání učiněné Mgr. Poláchem za dovolání oprávněné osoby, neboť v době jeho sepisu byl ustanoven zástupcem oprávněného. Protože však podal dovolání i sám, lhůta pro doplnění náležitostí dovolání běží až od právní moci usnesení, kterým bylo o žádosti rozhodnuto. O původní žádosti zřejmě dosud rozhodnuto pravomocně nebylo, lhůta tedy ještě nezačala běžet. Navrhl, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu ve spojení s usnesením soudu prvního stupně tak, že se oprávněnému ustanovuje pro dovolací řízení a pro podání dovolání zástupce z řad advokátů se sídlem v Blansku.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále „o. s. ř.“.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu, v němž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí ustanovení jiného právního zástupce pro podání dovolání, je přípustné, neboť Nejvyšší soud se dosud nezabýval otázkou, zda je zjevně bezúspěšným uplatňováním práva dovolání, které by bylo podáno za situace, kdy soud zrušil dosud nepravomocné ustanovení advokáta účastníku pro podání dovolání a současně (též nepravomocně) nevyhověl jeho žádosti o ustanovení advokáta jiného.
Dovolání je důvodné.
Podle §241 o. s. ř. je-li dovolatelem fyzická osoba, musí být zastoupena advokátem nebo notářem (odstavec 1) a dovolání musí být advokátem (notářem) sepsáno (odstavec 4); to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání – srov. §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
V souladu s §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Lhůta je zachována, je-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).
Podle §241b odst. 3 věty druhé o. s. ř. nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka povinného zastoupení ve smyslu §241 o. s. ř., běží lhůta k podání (doplnění) dovolání až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal
-li dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce podle §30 o. s. ř., běží lhůta k podání (doplnění) dovolání znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Předpokladem pro aplikaci §241b odst. 3 o. s. ř. – tedy prodloužení dovolací lhůty (resp. lhůty k doplnění dovolání o zákonem vyžadované náležitosti, případně jejich změnu či opravu) nezastoupenému účastníku – je včasné, ve lhůtě podle §240 o. s. ř. podané dovolání, které sice neobsahuje všechny náležitosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), ale z obsahu takového podání je minimálně zřejmé, že se jedná o dovolání proti konkrétnímu rozhodnutí.
V projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 1. 8. 2014, č. j. 67 EXE 149/2010-100, zastavil exekuci, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a uložil povinnému zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce. K odvolání oprávněného Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 2. 2015, č. j. 23 Co 487/2014-131, usnesení soudu prvního stupně potvrdil v části, jíž byla exekuce zastavena a rozhodnuto nákladech řízení mezi účastníky, ve výroku o nákladech exekuce usnesení změnil tak, že uložil oprávněnému zaplatit náklady exekuce. Oprávněný se jednání před odvolacím soudem, při němž bylo vyhlášeno rozhodnutí, osobně účastnil (viz protokol na č. l. 128). Písemné vyhotovení usnesení bylo oprávněnému doručeno dne 27. 4. 2015, následující den počala oprávněnému běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání, jejíž poslední den připadl na 29. 6. 2015 (pondělí).
Před doručením písemného vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu oprávněný podal k odvolacímu soudu podání (č. l. 138), v němž uvedl, že ve věci rozhodnutí ze dne 18. 2. 2015, č. j. 23 Co 487/2014-131, „shledal důvody pro podání opravného prostředku“, požaduje tedy „sdělení písemnou formou za účelem dovolání“ a z finančních důvodů „prosí o přidělení právního zastoupení“. Následně soudu zaslal vyplněný formulář potvrzení o majetkových poměrech (č. l. 142), v němž na titulní straně v části pro označení navrhovatele uvedl „dovolání k Nejvyššímu soudu ve shora uvedené věci“. Formulář je datován dnem 18. 5. 2015 a nachází se na něm podací razítko Obvodního soudu Pro Prahu 4 s datem 21. 5. 2015.
Usnesením ze dne 2. 6. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-149, Obvodní soud pro Prahu 4 oprávněnému pro dovolací řízení ustanovil zástupcem advokáta Mgr. Petra Polácha a dne 26. 6. 2015 bylo k soudu prvního stupně podáno dovolání sepsané tímto advokátem.
Dne 1. 7. 2015 oprávněný podal včasné odvolání proti usnesení, jímž mu byl advokát ustanoven, s odůvodněním, že vůči ustanovenému zástupci ztratil důvěru a nesouhlasí s návrhem dovolání, neboť je dle jeho názoru neúplné. Mgr. Polách ve vyjádření k návrhu oprávněného uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale za situace, kdy k němu oprávněný nemá důvěru, je podle §20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, povinen sám požádat o zrušení svého ustanovení. Usnesením ze dne 3. 8. 2015, č. j. 67 EXE 149/2010-171, Obvodní soud pro Prahu 4 v souladu s §210a o. s. ř. rozhodnutí o ustanovení Mgr. Polácha zrušil a současně zamítl žádost oprávněného o ustanovení jiného právního zástupce pro podání dovolání. Proti tomuto rozhodnutí oprávněný podal v zákonné lhůtě odvolání.
Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. I. ÚS 3106/13, vyjádřil názor, že při posuzování neurčitého či jinak nejasného podání, které může být podáním zahajujícím řízení před soudem, jsou soudy povinny volit postup vstřícnější k právu jednotlivce na soudní ochranu. Pokud nepřistoupí k odstranění nejasností takového podání zákonem předvídaným způsobem, je třeba, aby se při jeho posuzování přiklonily k takové interpretaci jeho obsahu, která vyznívá ve prospěch práva dotčeného jednotlivce na přístup k soudu.
Již z podání na č. l. 138 je zcela zjevný úmysl oprávněného podat dovolání proti usnesení na č. l. 131 a (též ve spojení s obsahem následného prohlášení o poměrech) je třeba – z pohledu výše uvedeného ústavně konformního výkladu – takové podání obsahově vyhodnotit jako dovolání proti předmětnému usnesení odvolacího soudu. Je přitom nerozhodné, že oprávněný podání na č. l. 138 učinil dříve, než mu počala plynou lhůta k podání dovolání, neboť ustanovení §240 o. s. ř. určuje pouze počátek běhu dovolací lhůty a její délku a dovolání podané po vydání rozhodnutí odvolacího soudu je účinné i tehdy, jestliže k němu došlo před jeho doručením, a tedy před počátkem běhu dovolací lhůty [srov. mutatis mutandis odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1199/96 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 4, ročník 1997, pod číslem 30)].
V dovolací lhůtě podle §240 odst. 1 o. s. ř. bylo ostatně podáno dovolání oprávněného sepsané advokátem Mgr. Poláchem (č. l. 156). Přestože byl později Mgr. Polách zastupování na návrh oprávněného a se svým souhlasem zproštěn, nemůže jít tato skutečnost k tíži účastníka v tom smyslu, že by mu byl odepřen přístup k dovolacímu soudu pouhým konstatováním, že dovolání vůbec podáno nebylo – podstatné je, že v době jeho podání byla splněna podmínka §241 odst. 4 o. s. ř., že dovolání musí být sepsáno advokátem. Ostatně oprávněný sice sám inicioval změnu advokáta, ale tuto odůvodňoval nikoli tím, že již podání dovolání nežádá, ale mimo jiné odlišným náhledem oprávněného a ustanoveného zástupce na obsah a odůvodnění dovolání.
Především však v době rozhodování odvolacího soudu o odvolání oprávněného proti usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení jiného právního zástupce nebylo o (původní) žádosti oprávněného dosud pravomocně rozhodnuto (ustanovení Mgr. Polácha vzhledem k odvolání oprávněného nenabylo právní moci a stejně tak v právní moci nebylo rozhodnutí o zamítnutí ustanovení jiného advokáta) a v souladu s §241b odst. 3 větou druhou částí za středníkem o. s. ř. neuplynula dvouměsíční lhůta k podání (doplnění) dovolání, která by počala běžet až právní mocí usnesení o zamítnutí žádosti (jež by nastala až doručením usnesení odvolacího soudu účastníkům).
Za takového stavu, kdy oprávněný v zákonné dovolací lhůtě podal dovolání a nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o jeho včasné žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, je závěr odvolacího soudu, že dovolání sepsané případným nově ustanoveným zástupcem by bylo podáno opožděně (a tedy by bylo zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva), nesprávný.
Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu v rozsahu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení, zrušil (§243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí (v příslušném výroku) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud posoudí důvodnost žádosti oprávněného o ustanovení jiného advokáta z pohledu, zda jsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§138 o. s. ř.) – tedy zda to odůvodňují poměry účastníka a zda se nejedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva – a současně vezme v úvahu, že dovolání podané případně nově ustanoveným advokátem nelze předem hodnotit jako opožděné, neboť od právní moci rozhodnutí o žádosti (ať již vyhovujícího či zamítavého) běží účastníků nová dvouměsíční lhůta k doplnění dovolání o zákonem vyžadované náležitosti.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zrušení usnesení o ustanovení advokáta Mgr. Petra Polácha pro dovolací řízení, není přípustné. Oprávněný v dovolání nepředložil otázku, na jejímž řešení by rozhodnutí o zrušení ustanovení záviselo (§237 o. s. ř.). Ostatně tímto rozhodnutím bylo zcela vyhověno návrhu oprávněného, který sám změnu ustanoveného advokáta požadoval.
V této části proto Nejvyšší soud postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu