ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1472.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 1472/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného Z. F., MBA , místem podnikání v Praze 12 - Modřanech, Rakovského 3161/6, identifikační číslo osoby 71070052, zastoupeného Mgr. Robertem Vladykou, advokátem se sídlem v Praze 1 - Starém Městě, Revoluční 655/1, proti povinné Ing. I. N. , zastoupené Mgr. Petrem Broďáni, advokátem se sídlem v Sokolově, Karla Havlíčka Borovského 692, pro 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 27 EXE 5576/2014, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. srpna 2015, č. j. 11 Co 324/2015-31, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni (dále „odvolací soud“) ze dne 12. 8. 2015, č. j. 11 Co 324/2015-31, jímž bylo k odvolání povinné potvrzeno usnesení Okresního soudu v Sokolově (dále „soud prvního stupně“) ze dne 19. 5. 2014, č. j. 27 EXE 5576/2014-26, o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, odmítl podle §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 - dále o. s. ř. (srov. část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb.), neboť dovolatelka v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčila důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení – §241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř.), a rovněž neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 ve spojení s §237 o. s. ř.). K projednání dovolání přitom nepostačuje ani pouhý odkaz na §237 o. s. ř. či citace textu uvedené procesní normy, aniž by z dovolání bylo zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v §237 o. s. ř. je podle názoru dovolatele splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za tohoto stavu dovolání povinné trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolatelka k předpokladu přípustnosti dovolání ustanovení §237 o. s. ř. ani nezmínila, natož aby zvolila některé z hledisek v něm obsažených; podotkla pouze, že přípustnost dovolání v tomto případě není vyloučena ustanovením §238a o. s. ř., což k naplnění předpokladu přípustnosti nepostačuje. Rovněž důvod dovolání nemůže být vystižen námitkami do skutkových zjištění odvolacího soudu či soudu prvního stupně (tj. co mělo být zjištěno k poměrům povinné a zda soudní exekutor vyčerpal veškeré možnosti ke zjištění exekučně postižitelného majetku), neboť pro splnění náležitosti dovolání je rozhodné vymezení právní otázky, na které napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2014, sp. zn. 28 Cdo 4295/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2014, sp. zn. 22 Cdo 752/2014).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na §87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. dubna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu