ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.197.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 197/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného MULTIRENT a. s. , se sídlem v Brně, Ptašínského 311/8, identifikační číslo osoby 253 04 526, proti povinnému P. Z. , pro 40 752 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 22 Nc 6479/2008, o dovolání soudního exekutora Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Exekutorský úřad Brno – město, se sídlem v Brně, Bohunická 728/24a, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Berkou, advokátem se sídlem v Brně, Krkoškova 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2015, č. j. 26 Co 304/2015-271, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Ve vztahu mezi soudním exekutorem na jedné straně a oprávněným a povinným na straně druhé nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Ing. Josef Cingroš usnesením ze dne 26. 6. 2014, č. j. 009 EX 2003/08-263, rozhodl, že se insolvenčnímu správci povinného INKOS HK – Turnov v. o. s., se sídlem v Boharyni 70, který byl jmenován usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 5. 2014, č. j. KSHK 35 INS 13123/2013-A5, vydává výtěžek exekuce ve výši 368 003,30 Kč (výrok I.), a soudnímu exekutorovi se přiznávají náklady exekuce v celkové výši 91 996,70 Kč (výrok II.).
Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora změnil tak, že se insolvenčnímu správci povinného vydává výtěžek exekuce ve výši 460 000 Kč. V odůvodnění svého rozhodnutí citoval závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, publikované pod číslem 35/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a uzavřel, že soudní exekutor je povinen vydat insolvenčnímu správci veškerý výtěžek dražby, aniž by došlo k odpočtu nákladů exekuce.
Soudní exekutor v obsáhlém dovolání polemizuje se závěry citovaného usnesení Nejvyššího soudu a uvádí, že Nejvyšší soud se snaží změnit znění exekučního řádu, konkrétně §46 odst. 7, resp. odst. 6. Podle jeho názoru exekutor není běžným věřitelem, svou činností fakticky obohatí majetkovou podstatu v insolvenčním řízení a žádný zákon (ani insolvenční) neukládá soudnímu exekutorovi nést náklady spojené se zpeněžováním majetku úpadce. Exekuční řád výslovně uvádí, že soudní exekutor má provést onen odpočet z výtěžku exekuce. Má za to, že stejně jako insolvenční správce má přednostní postavení při prodeji majetku z podstaty, náleží takové postavení i soudnímu exekutorovi. Za dosud neřešenou považuje otázku, jak se vypořádat s usnesením, které vydal odvolací soud již po zahájení insolvenčního řízení a kterým změnil usnesení soudního exekutora o rozvrhu. Podle jeho názoru se měl odvolací soud i s tímto rozhodnutím ve výroku napadeného usnesení vypořádat. Navrhl, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že se insolvenčnímu správci vydává po odečtu nákladů exekuce ve výši 91 996,70 Kč výtěžek exekuce ve výši 368 003,30 Kč, popř. aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť závěr odvolacího soudu, že soudní exekutor je povinen po zahájení insolvenčního řízení na majetek v exekuci povinného vydat do majetkové podstaty úpadce jím v exekuci vymožené plnění v celém rozsahu, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. například již výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014, usnesení ze dne 18. března 2015, sp. zn. 21 Cdo 4599/2014 nebo usnesení ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 1179/2015) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Na vyřešení otázky, jak „naložit“ s usnesením odvolacího soudu, který změnil usnesení soudního exekutora poté, co bylo zahájeno insolvenční řízení (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. prosince 2013, č. j. 25 Co 222/2013-267, založené v exekutorském spise na č. l. 204), dovolací soud připomíná, že toto usnesení předmětem dovolacího řízení nebylo.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání soudního exekutora podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. března 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu