ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2268.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2268/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České Radiokomunikace a. s., se sídlem v Praze, Skokanská 2117/1, identifikační číslo osoby 24738875, proti povinnému Bc. L. R. , pro 21 215 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem Mgr. Martinem Svobodou, Exekutorský úřad Teplice, pod sp. zn. 110 Ex 1796/15, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2015, č. j. 20 Co 312/2015-142, takto:
Řízení o dovolání se zastavuje .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 27. 7. 2015, č. j. 110 Ex 1796/15-128, kterým soudní exekutor Mgr. Martin Svoboda, Exekutorský úřad Teplice, nevyhověl žádostem povinného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení, resp. pro řízení o návrhu na zastavení exekuce. Uzavřel, že povinný hodnověrně neprokázal natolik nepříznivé majetkové poměry, jež by odůvodňovaly byť jeho částečné osvobození od soudních poplatků, a nejsou tak dány ani podmínky pro ustanovení zástupce.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, které vykazovalo nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (nebylo sepsáno advokátem), přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán. Povinný v dovolání požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Protože dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudního exekutora) žádosti povinného o ustanovení zástupce pro odvolací řízení, potažmo pro řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce, Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Podle §30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.
V souladu s §138 o. s. ř. podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Povinný k výzvě soudního exekutora, aby za účelem posouzení žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení doložil své majetkové a zdravotní poměry, předložil přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 a vyplněný formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
V předloženém, avšak nedatovaném, prohlášení povinný uvádí, že předmětem jeho výdělečné činnosti je „reklamní činnost, počítače, internet“, v roce 2006 utrpěl autonehodu, v jejímž důsledku se dostal v letech 2007 a 2008 do „mínusové položky“, zaměstnán není z důvodu řešení a odstraňování následků po třech autonehodách „se 100% cizím zaviněním a ublížením na zdraví“. Obsah prohlášení vzbuzuje důvodné pochybnosti o své aktuálnosti a úplnosti – povinný v něm zmiňuje výsledek svého podnikání pouze do roku 2008, nijak nedokládá (navíc pouze v obecné rovině tvrzené) zdravotní problémy a s nimi spojené náklady či důvody, které mu brání v získání zaměstnání. Z předloženého daňového přiznání vyplývá, že v roce 2014 příjmy povinného ze samostatné činnosti dosahovaly výše 253 093 Kč, výdaje související s těmito příjmy 249 023 Kč a zisk povinného pak činil 4 070 Kč. Povinný tak dosáhl nikoli zanedbatelného příjmu, na jehož dosažení ovšem vynaložil téměř srovnatelnou částku, jejíž složení přitom nijak nespecifikoval. S ohledem na skutečnost, že povinný nevýdělečnost svého podnikání datuje již od roku 2006, Nejvyšší soud se ztotožňuje s předchozím hodnocením odvolacího soudu i soudního exekutora, že není zřejmé, proč povinný takto nevýhodnou živnost dlouhodobě provozuje, ani z jakých prostředků hradí své náklady na živobytí. Nadto dovolací soud podotýká, že povinný byl soudním exekutorem upozorněn na doposud nedostatečně doložené údaje ke svým majetkovým a sociálním poměrů (viz usnesení soudního exekutora ze dne 16. 11. 2015, č. j. 110 Ex 1796/15-156), přesto na výzvu k doplnění zaslal totožné dokumenty, aniž by jakkoli reagoval na výtky stran jejich neúplnosti a nevěrohodnosti.
Protože dovolatel věrohodně nedoložil své osobní, majetkové ani výdělkové poměry, nelze uzavřít, že by jeho poměry odůvodňovaly (byť částečné) osvobození od soudních poplatků. Nejsou proto ani splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli v dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudního exekutora nedošlo (usnesení soudního exekutora ze dne 16. 11. 2015, č. j. 110 Ex 1796/15-156), Nejvyšší soud dovolací řízení podle §104 odst. 2 věty třetí, §241b odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. září 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu