ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2729.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2729/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Vladimírem Kůrkou v exekuční věci oprávněné L. K. , zastoupené JUDr. Richardem Polmou, advokátem, sídlem Křížkové schody 67/2, Mladá Boleslav, proti povinnému S. K. , zastoupenému Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem, sídlem Vladislavova 1390/17, Praha 1, pro 165 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 03575/15, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 29 Co 331/2015 a proti usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 2. 8. 2015, č. j. 103 EX 03575/15-27, takto:
I. Řízení o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 29 Co 331/2015 se zastavuje.
II. Řízení o dovolání oprávněné proti usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 2. 8. 2015, č. j. 103 EX 03575/15-27 se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:(stručné dle ustanovení §243f odst. 3 o. s. ř.) :
Městský soud v Praze potvrdil v záhlaví uvedeným rozhodnutím dovoláním rovněž napadené usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, který zastavil exekuci, k jejímuž provedení byl ustanoven na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 2. 2015, č. j. 49 EXE 349/2015-25, neboť k návrhu povinného na zastavení exekuce se oprávněná ve lhůtě jí stanovené nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána, a tudíž nastala fikce jejího souhlasu se zastavením exekuce, kterou zákon spojuje s marným uplynutím lhůty k vyjádření ostatních účastníků.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II, bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) a neshledal možnost jeho věcného projednání pro nedostatek zvláštní procesní podmínky řízení o zastavení exekuce, kterou jest existence nařízené a trvající exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2421/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1886/2006, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1663/2015), neboť exekuci prováděnou na základě výše zmíněného pověření již pravomocně zastavil Obvodní soud pro Prahu 1 svým usnesením ze dne 14. 1. 2016, č. j. 49 EXE 349/2015-78.
Jinými slovy řečeno – pravomocně zastavená exekuce vylučuje možnost (opodstatněnost) dalšího řízení o její zastavení, neboť již pro něj není procesních podmínek, a tudíž ani zrušení nyní dovoláním napadených rozhodnutí by nebylo způsobilé tento stav zvrátit.
Nejvyšší soud tudíž dovolací řízení o zastavení exekuce – v rozsahu, ve kterém je dovoláním napadeno usnesení soudu odvolacího – zastavil dle ustanovení §103, 104 o. s. ř.
Jelikož oprávněná dovoláním napadá i usnesení soudního exekutora, jež ovšem představuje rozhodnutí prvoinstanční [z ustanovení §55b odst. 1 věta druhá zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů], Nejvyššímu soudu nezbylo, než řízení o dovolání – v takto vymezeném rozsahu – zastavit podle ustanovení §104 odst. 2 o. s. ř., neboť mu funkční příslušnost k jeho projednání dána není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jest tak učiněno rozhodnutím předsedy senátu, a jen se stručným odůvodněním podle ustanovení §243f odst. 2, 3 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů odůvodňovat netřeba (ustanovení §243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 9. 2016
JUDr. Vladimír K ů r k a
předseda senátu