Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 01.09.2016, sp. zn. 20 Cdo 2888/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2888.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2888.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 2888/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného nezletilého K. U. , zastoupeného Magistrátem města Kladna jako opatrovníkem, a JUDr. Evou Šaškovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Štítného č. 1344, proti povinnému K. U. , zastoupenému Mgr. Janem Vodičkou, advokátem se sídlem v Kladně, Váňova č. 3180, pro dlužné výživné ve výši 126 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 53 EXE 1521/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. února 2016, č. j. 27 Co 478/2015-130, takto: Dovolání povinného se odmítá. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) : Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. února 2016, č. j. 27 Co 478/2015-130, změnil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 31. srpna 2015, č. j. 53 EXE 1521/2014-100, tak, že exekuci na majetek povinného, vedenou na základě pověření Okresního soudu v Kladně ze dne 28. ledna 2015, č. j. 53 EXE 1521/2014-51, pro vymožení pohledávky oprávněného na dlužném výživném za období od 1. října 2009 do 31. prosince 2014 ve výši 126 500 Kč, zastavil pro částku 8 000 Kč, jinak usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. února 2016, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) ve spojení se zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení. Dovolací soud dospěl k názoru, že dovolání v této věci není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti kterému dovolání není podle ustanovení §30 odst. 1 z. ř. s. přípustné. Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se totiž s účinností tohoto zákona, „tj. od 1. ledna 2014, přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do ustanovení §30 z. ř. s.“ (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). V posuzované věci jde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (o výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé) upravené v hlavě páté části druhé tohoto zákona a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení §30 z. ř. s. Vzhledem k výše uvedenému proto v dovolacím řízení nelze pokračovat. V projednávané věci tak nebyly shledány předpoklady přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud proto toto dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1 věta první a odst. 2 o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. 9. 2016 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/01/2016
Spisová značka:20 Cdo 2888/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.2888.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dovolací důvody
Exekuce
Výživné
Dotčené předpisy:§30 odst. 1 předpisu č. 292/2013Sb. ve znění od 01.01.2014
§243c odst. 1 o. s. ř.
§243c odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-11-10