ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3580.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3580/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická č. 2020/4, identifikační číslo právnické osoby 41197518, Regionální pobočky Ostrava, pobočky pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, Zlín, Záramí č. 160, proti povinnému M. M. , pro 186 565 Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 6. října 2015, č. j. 58 Co 326/2015-21, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 6. října 2015, č. j. 58 Co 326/2015-21, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány, Exekutorský úřad Přerov, ze dne 3. června 2015, č. j. 103 Ex 15379/14-13, o zastavení exekuce pro nemajetnost povinného, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( §42 odst. 4 ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( §237 až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatel v dovolání ze dne 12. ledna 2016 pouze uvedl, že obecné soudy ani exekutor „neprosazují Ústavu ČR, rozhodují o věcech, které jim nepřísluší, nerespektují minimální mzdu,“, když mu exekutor způsobil škodu, která by měla být Nejvyšším soudem nebo jinou institucí napravena.
Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu" se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem odchyluje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014).
Dovolatel výše uvedenému požadavku na vymezení přípustnosti dovolání nedostál, neboť dovolatelem odkazovaná judikatura dovolacího soudu nedopadá na posuzovaný případ, protože o návrhu na zastavení exekuce z důvodu promlčení pohledávky již bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení. Dovolací soud nadto podotýká, že na dovolatelově námitce promlčení pohledávky rozhodnutí odvolacího soudu nestojí.
V dovolacím řízení nelze pro výše uvedené nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2016
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
pověřený člen senátu