ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.3957.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 3957/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Zdravotní Pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky , identifikační číslo osoby 47114304, se sídlem v Praze, Kodaňská č. 1441/46, proti povinnému Ing. P. P. , K., zastoupenému JUDr. Jindřichem Paličkou, advokátem se sídlem v Karviné – Fryštát, Fryštátská č. 2064/57b, pro 73 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 47 EXE 1194/2012, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2016, č. j. 10 Co 148/2016-171, takto:
I. Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. dubna 2016, č. j. 10 Co 148/2016-171, změnil usnesení soudní exekutorky Mgr. Pavly Fučíkové ze dne 14. 12. 2015, č. j. 24 EX 368/12-133, tak, že cena nemovitých věcí ve společném jmění manželů – povinného a jeho manželky – pozemku parc. č. 2241/15 – orná půda, pozemku parc. č. 2241/59 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům, vše v obci K., katastrální území K.-m., které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrálním pracovištěm Karviná, na listu vlastnictví č. 4635, se určuje částkou 2 680 000,- Kč (výrok I) s tím, že s prodávanými nemovitými věcmi nejsou spojena žádná práva a závady (výrok II), že na nich neváznou závady, které by prodejem v dražbě nezanikly (výrok III), když výsledná cena prodávaných nemovitých věcí se určuje částkou 2 680 000 Kč (výrok IV). Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především ani v náznaku neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Povinný se v dovolání ze dne 19. 7. 2016 doplněném podáním ze dne 11. 8. 2016 omezuje na polemiku se závěrem znaleckého posudku Ing. Františka Vlčka, který byl podkladem pro vydání dovoláním napadeného rozhodnutí, s tím, že znalec provedl nedostatečné místní šetření, a proto nezjistil, že nemovité věci byly v době od posledního znaleckého posouzení obvyklé ceny nemovitých věcí v roce 1996 (znalec měl posudek z roku 1996 k dispozici) zhodnoceny. Znalec též podle odvolatele neporovnával posuzované nemovité věci s porovnatelnými nemovitostmi, když povinný k dovolání předkládá tři aktuální prodeje obdobných nemovitých věcí v K., z nichž vyplývá, že výsledná cena nemovitostí měla být vyšší. Dovolatel tedy kromě toho, že nevymezil žádný z předpokladů přípustnosti dovolání, polemizuje pouze se skutkovými zjištěními, z nichž znalec a soud při stanovení výsledné ceny nemovitých věcí vycházeli, když svoji argumentaci opírá o nové důkazní prostředky, jež předkládá spolu s dovoláním. Taková polemika však neobstojí ani jako způsobilý dovolací důvod, neboť dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci, když v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (§241a odst. 6 o. s. ř.).
Jelikož uvedený nedostatek nebyl v zákonné lhůtě odstraněn, trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. září 2016
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
pověřený člen senátu