ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4065.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 4065/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné M. Š., Č. B., zastoupené JUDr. Zlatuší Čaňovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Za Hřištěm 1141/2, proti povinnému JUDr. J. Š., Č. B., pro 242 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 49 EXE 575/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 1. 2016, č. j. 24 Co 2485/2015-53, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 2. 11. 2015, č. j. 49 EXE 575/2015-35, kterým Okresní soud v Českých Budějovicích zamítl návrh povinného na částečné zastavení exekuce co do způsobu jejího provedení prodejem nemovitých věcí, který byl zvolen exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. Jiřího Komárka, Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou, č. j. 038 EX 93/15-13, ze dne 17. 2. 2015.
Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním a doložil své právnické vzdělání ve smyslu §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Namítá, že odvolací soud vycházel pouze z podkladů předložených exekutorem a z vyjádření oprávněné, skutečnosti obsažené v jeho rozhodnutí jsou proto neúplné a nepravdivé. Povinný uhradil oprávněné částku 400 000 Kč a od srpna 2015 platí výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Způsob exekuce považuje za nevhodný zejména z důvodu nepoměru výše dluhu a ceny nemovité věci, jež dle znaleckého posudku činí 3 480 000 Kč. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření uvedla, že povinný svůj dluh dobrovolně neplní. S postupem soudního exekutora a soudu se ztotožňuje a navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z obsahu dovolání přitom nelze dovodit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti dále též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2716/13].
Protože dovolání má vady, jež nebyly v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněny, a nelze pro ně v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud dovolání povinného odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. října 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu