ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4150.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 4150/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné D & s group, a. s. se sídlem ve Ždírci nad Doubravovou, Chrudimská č. 162, zastoupené Slavomírem Teclem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Kalinovo nábřeží č. 605, proti povinným 1) PhDr. A. K. , P., zastoupenému JUDr. Petrem Šádou, Bořice č. 65, a 2) E. K. , H. L., pro 384 337,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0 EXE 2526/2011, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. května 2016, č. j. 22 Co 187/2016-340, takto:
Dovolání povinného 1) se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. května 2016, č. j. 22 Co 187/2016-340, v části, jíž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 8. března 2016, č. j. 0 EXE 2526/2011-306, o zastavení řízení o návrhu povinných ze dne 30. září 2015 na zastavení exekuce vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0 EXE 2526/2011, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť v něm byly uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). V projednávané věci dovolatel netvrdí žádné skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jeho námitek spočívá v nesouhlasu dovolatele se skutkovými závěry odvolacího soudu a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. V dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 10. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu