ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.4474.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 4474/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická č. 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinnému J. K. , zastoupenému Mgr. Michalem Roubíkem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, třída Legií č. 413, pro 188 703,- Kč s příslušenstvím, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 11. dubna 2016, č. j. 15 Co 713/2015-237, 15 Co 165/2016-237, takto:
Dovolání povinného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 11. dubna 2016, č. j. 15 Co 713/2015-237, 15 Co 165/2016-237, kterým odvolací soud potvrdil jednak usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 10. 2015, č. j. 5 Exe 496/2010-150, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce, jednak usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 6. 10. 2015, č. j. 5 Exe 496/2010-153, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení provedení exekuce prodejem nemovitých věcí na základě exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány ze dne 7. 6. 2010, č. j. 103 Ex 15510/10-11, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení srozumitelného dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Pokud dovolatel dovozoval přípustnost dovolání z toho, že napadené rozhodnutí spočívá na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, pří jejíž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, byl povinen v dovolání vymezit, při řešení jakých otázek hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a rovněž od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Dovolatel však uvedeným požadavkům na vylíčení přípustnosti dovolání nevyhověl, neboť rozhodovací praxi dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlit, vůbec nepopsal a ani neoznačil. Tato skutečnost ve spojení s faktem, že rovněž dovolací důvody dovolatel vymezil rekapitulací exekučního řízení, prostřednictvím polemiky s rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 26. 5. 2008, č. j. 5 C 204/2004-588 (jenž v dané věci není exekučním titulem) a neupřesněným tvrzením o tom, že nemovitosti, jež jsou předmětem exekuce, nejsou ve vlastnictví povinného a jeho manželky, činí dovolání neprojednatelným pro jeho neurčitost jak co do vymezení skutečně konkrétního předpokladu přípustnosti, tak co do specifikace dovolacího důvodu.
Vzhledem k výše uvedenému nelze v dovolacím řízení pokračovat a dovolání bylo odmítnuto.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. října 2016
JUDr. Karel Svoboda, Ph.D.
pověřený člen senátu