ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.5114.2015.1
sp. zn. 20 Cdo 5114/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné České pošty, s. p. , se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 909/4, identifikační číslo osoby 47114983, proti povinné J. P. , zastoupené Mgr. Tomášem Lázničkou, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, za účasti manžela povinné Ing. R. P. , zastoupeného Mgr. Tomášem Lázničkou, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, za účasti vydražitele REGARD s. r. o. , se sídlem v Praze 5, Na Dolnici 2674, identifikační číslo osoby 25733371, a za účasti předražitele R. G. E. D. , zastoupeného Mgr. Petrem Frycem, advokátem se sídlem v Praze 5, Anny Rybníčkové 2612/10, pro 489 737 Kč s příslušenstvím, vedené soudním exekutorem JUDr. Milanem Usnulem, Exekutorský úřad Praha 9, pod sp. zn. 098 EX 00245/09, o dovolání povinné a manžela povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2015, č. j. 14 Co 465/2014-148, 14 Co 508/2014, takto:
I. Dovolání povinné a manžela povinné se odmítá .
II. Ve vztahu mezi povinnou a manželem povinné na straně jedné a vydražitelem REGARD s. r. o. na straně druhé nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
III. Ve vztahu mezi povinnou a manželem povinné na straně jedné a předražitelem R. G. E. D. na straně druhé nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, Exekutorský úřad Praha 9, usnesením ze dne 11. 9. 2014, č. j. 098 EX 00245/09-098, udělil vydražiteli REGARD s. r. o., identifikační číslo osoby 25733371, příklep k ve výroku usnesení uvedeným nemovitým věcem za nejvyšší podání 6 030 000 Kč.
Usnesením ze dne 13. 10. 2014, č. j. 098 EX 00245/09-112, soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, Exekutorský úřad Praha 9, své výše uvedené usnesení o příklepu zrušil (výrok I.), rozhodl, že ve výroku uvedené nemovité věci nabývá předražitel R. G. E. D. za předražek ve výši 7 555 000 Kč (výrok II.) a povinné uložil, aby vydražené nemovité věci vyklidila do 15 dnů od právní moci usnesení (výrok III.).
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora ze dne 13. 10. 2014, č. j. 098 EX 00245/09-112, změnil tak, že se jeho usnesení o udělení příklepu ze dne 11. 9. 2014, č. j. 098 EX 245/09-98, nezrušuje a nemovité věci uvedené ve výroku II. nenabývá předražitel R. G. E. D. (výrok I.), usnesení soudního exekutora ze dne 11. 9. 2014, č. j. 098 EX 00245/09-098, potvrdil (výrok II.), ve vztahu mezi povinnou a předražitelem nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.) a rovněž ve vztahu mezi povinnou a vydražitelem REGARD s. r. o. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV.). Uvedl, že usnesení o ceně bylo povinné doručováno na adresu jejího trvalého pobytu a dne 30. 5. 2013 bylo vloženo do domovní schránky. S ohledem na §46b písm. a), §46a odst. 1 a §50 o. s. ř. (vše ve znění účinném do 31. 12. 2012 – čl. II bod 1 a čl. IV bod 1 zákona č. 396/2012 Sb.) je zřejmé, že soudní exekutor postupoval při doručení usnesení o ceně v souladu se zákonem a rozhodnutí nemuselo být povinné doručeno do vlastních rukou. Stejným způsobem byla povinné doručena i dražební vyhláška ze dne 11. 8. 2014, jíž byla nařízena elektronická dražba na den 11. 9. 2014 v 10:00 hodin. Uvedl dále, že povinná ani její tvrzený zástupce nezaložili v průběhu celého exekučního řízení do spisu soudního exekutora plnou moc a dr. D. neučinil v průběhu řízení žádný úkon, z něhož by vyplývalo právní zastoupení povinné. Skutečnost, že plná moc byla předložena pouze exekučnímu soudu, nikoliv též soudnímu exekutorovi, když dr. D. uvedl, že povinnou zastupoval jen v odvolacím řízení proti rozhodnutí o nařízení exekuce, znamená, že taková plná moc není způsobilá prokázat, že povinná byla zastoupena i při úkonech prováděných soudním exekutorem (usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 277/2014).
K námitce zahájeného insolvenčního řízení odvolací soud dodal, že dne 10. 9. 2014 byl k insolvenčnímu soudu podán insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu ohledně povinné. Dne 11. 9. 2014 bylo vydáno usnesení o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady návrhu a bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku v 11:58 hodin. Dražební vyhláška byla vydána před zahájením insolvenčního řízení a v den a hodinu konání elektronické dražby již zanikly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení [§109 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)].
Odvolací soud rovněž neshledal rozdíl mezi spisem soudního exekutora v listinné podobě a podobě elektronické.
Odvolací soud shledal pochybení soudního exekutora ve vydání usnesení o předražku, protože o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012 ustanovení o předražku neobsahovalo, přičemž řízení zahájené před 1. 1. 2013 je třeba dokončit podle o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012.
Povinná a její manžel v dovolání namítají, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za otázku zásadního právního významu považují, „zda při nařízení odloženého dražebního jednání je nutné dodržet lhůtu uvedenou v ustanovení §336d odst. 2 o. s. ř. a zda v případě obecné plné moci advokáta je tento povinen zastupovat zmocnitele ve všech úkonech, tedy i při doručování písemností dle §50b o. s. ř.“. Uvedli, že soudní exekutor v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení nejdříve odročil dražbu na 12:00 hodin, a poté ručně přepsal čas odkladu dražebního jednání na 13:00 hodin. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 587/2015, dovolatelé namítají, že exekutor tímto způsobem porušil zákon, protože nebyla dodržena lhůta stanovená v §336d odst. 2 o. s. ř., neboť se fakticky jednalo o opakovanou dražbu. Dále odvolacímu soudu vytýkají, že povinná dne 23. 3. 2009 zmocnila advokáta JUDr. Ing. Marka Dufka mimo jiné i k přijímání doručovaných písemností, což i v některých případech činil soudní exekutor. I kdyby však soudní exekutor doručoval správně písemnosti povinné, postupoval v rozporu s §50b o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012, neboť povinná se na adrese prokazatelně dlouhodobě nezdržovala (ani její manžel) z důvodu havarijního stavu domu. Proto měl písemnosti doručovat prostřednictvím vyvěšení na své úřední desce. Navrhli, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se usnesení soudního exekutora ze dne 11. 9. 2014, č. j. 098 EX 00245/09-98, mění tak, že se příklep na vydražených nemovitých věcech vydražiteli REGARD s. r. o. neuděluje, případně aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srovnej část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a dále část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“.
Z ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §237 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§241b).
Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatelé dovozují přípustnost dovolání z ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012. Proto také, byť jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, v dovolání chybí vymezení dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013, stejně jako vymezení, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.). Otázka, s níž by byla spojena přípustnost dovolání – doručování povinné, se dovolatelům zformulovat nepodařila a ani ji nelze z obsahu dovolání dovodit. Pokud se jedná o dodržení lhůty při opakování dražby, na tomto závěru usnesení odvolacího soudu nespočívá, protože tuto námitku povinná v odvolání ani nevznesla (srov. odvolání na č. l. 100 a 111 exekutorského spisu). Nové skutečnosti v dovolacím řízení nelze uplatnit (§241a odst. 6 o. s. ř.).
Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu