ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.526.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 526/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v právní věci oprávněné Z. H. , zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Veselým, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru č. 92, proti povinné Z. H. , zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Semtín č. 81, o výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 16 E 91/2011, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. července 2015, č. j. 23 Co 349/2015-307, takto:
I. Dovolání povinné se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. července 2015, č. j. 23 Co 349/2015-307, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 27. května 2015, č. j. 16 E 91/2011-297, o určení ceny nemovitých věcí a jejich příslušenství, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, ani vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( §42 odst. 4 ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( §237 až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Označila-li dovolatelka v dovolání ze dne 19. prosince 2015 jako předpoklad přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. skutečnost, že „napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, spočívá v nesprávném právním a skutkovém zjištění věci dle §241a odst. 1 z. č. 99/1963 Sb. v platném znění“ patrně přehlédla, že takový předpoklad přípustnosti dovolání citované ustanovení neobsahuje. Dovolatelka nadto netvrdí žádné skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jejích námitek spočívá v nesouhlasu dovolatelky se skutkovými závěry odvolacího soudu a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva.
V dovolacím řízení nelze pro výše uvedené nedostatky pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 1. 3. 2016
JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu