ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.650.2016.1
sp. zn. 20 Cdo 650/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněného nezl. J. S., zastoupeného matkou J. S., zastoupeného Mgr. Janou Smilovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova 1, proti povinnému P. S. , zastoupenému Mgr. Josefem Spolkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Dlouhém lánu 30/12, pro výživné, vedené u soudní exekutorky JUDr. Marie Sárové, Exekutorský úřad Jihlava, pod sp. zn. 79 EX 282/15, a u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 1344/2015, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2015, č. j. 14 Co 303/2015-80, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. června 2015, č. j. 72 EXE 1344/2015-35, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na zastavení exekuce a na odklad exekuce, nařízené k uspokojení pohledávky oprávněného na dlužném výživném ve výši 78 000 Kč a pro běžné výživné.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno po 1. lednu 2014, podle ustanovení §30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), jež nabyl účinnosti k 1. 1. 2014, dovolání proti němu není přípustné.
Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se s účinností zákona o zvláštních řízeních soudních přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do shora uvedeného §30 z. ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení o výkon rozhodnutí ve věcech výživného, upravené v části druhé hlavě páté (§511 a násl. z. ř. s.) tohoto zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v §30 z. ř. s., je dovolání nepřípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015).
Přípustnost dovolání nezaloží ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. dubna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu