ECLI:CZ:NS:2016:20.ND.253.2016.1
sp. zn. 20 Nd 253/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce J. H. , proti žalovanému České dráhy, a. s. , se sídlem v Praze, Náměstí L. Svobody 12/1222, identifikační číslo osoby 70994226, o zamezení stékání vody z pozemku, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 141/2014 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 26. 6. 2014 a doplněnou podáním ze dne 10. 11. 2014 se žalobce domáhá, aby žalovaný zamezil „dalšímu stékání vody ze svého pozemku č. 2565/66 na pozemek žalobce tím způsobem, že odstraní kamenitý kontaminovaný materiál navezený koncem 80. let na pozemek č. 2565/66 a tím uvede tento pozemek do původního stavu, kdy ke stékání vody nedocházelo“. Předmětný pozemek se nachází v k. ú. V., soudní okres B.
Usnesením ze dne 22. 9. 2014, č. j. 35 Nc 52/2014-5, Městský soud v Brně vyslovil svoji místní nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1, a to s odkazem na ustanovení §84 a §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále též jen „o. s. ř.“). Uvedl, že místní příslušnost se řídí obecným soudem žalovaného, jímž je právě Obvodní soud pro Prahu 1. Usnesení nabylo právní moci dne 15. 11. 2014.
Dne 14. 12. 2015 Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil nesouhlas s postoupením věci, neboť žalobce měl tím, že žalobu podal u Městského soudu v Brně, využít svého práva na volbu místní příslušnosti soudu podle §85a o. s. ř., když organizační složka žalovaného se nachází v obvodu působnosti Městského soudu v Brně. Usnesením ze dne 1. 4. 2016, č. j. 1 Nc 2583/2015-16, Městský soud v Praze rozhodl, že nesouhlas Obvodního soudu pro Prahu 1 s postoupením věci není důvodný, když organizační složka žalovaného v Brně není zapsána do obchodního rejstříku. Usnesení nabylo právní moci dne 26. 4. 2016.
Podáním ze dne 7. 11. 2015 žalobce požádal o „přeložení“ soudního jednání z Prahy do Brna (blíže ke svému bydlišti), protože žije trvale sám a musí se postarat o četné domácí zvířectvo. Dosáhl sedmdesáti let věku, má zdravotní problémy, které mu dovolují vzdálit se z domu maximálně na hodinu, když i cesta z V. do B. jednou až dvakrát ročně je pro něho obtížná.
Žalovaný se k návrhu žalobce navzdory výzvě ze strany soudu ze dne 23. 5. 2016 nevyjádřil.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř, věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tedy mělo docházet jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), po zvážení rozhodných skutečností dospěl k závěru, že v posuzovaném případě závažné důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu v Břeclavi jsou dány.
Z dosavadního průběhu řízení se podává, že žalobce žije sám, stará se o domácí zvířectvo, které vyžaduje prakticky celodenní péči, jeho zdravotní stav také není dobrý a neumožňuje mu dostavovat se k jednání soudu do Prahy. Lze předpokládat, že za účelem zjištění skutkových poznatků ohledně věci samé bude potřeba zjistit vzájemné poměry pozemků žalobce a pozemku žalovaného, z něhož má stékat voda na pozemek žalobce, a to přímo na místě.
Přikázání věci dle §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Břeclavi, tedy soudu, v jehož obvodu se nacházejí jak předmětné pozemky, tak bydliště žalovaného, umožní rychlejší a po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci, když ani není v rozporu se zájmy žalovaného, jehož organizační složka se nachází v nedalekém Brně.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. srpna 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu