ECLI:CZ:NS:2016:20.ND.44.2016.1
sp. zn. 20 Nd 44/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci řízení o pozůstalosti po V. P. , zemřelém 3. října 2015, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 31 D 2531/2015, o návrhu M. P., na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 31 D 2531/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Tachově.
Odůvodnění:
V protokolu o předběžném šetření ze dne 15. 12. 2015 je obsažen návrh M. P. (matky zůstavitele), aby v záhlaví označená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Tachově, přičemž svůj návrh blíže neodůvodnila. Družka zůstavitele J. H., ve svém vyjádření ze dne 20. 1. 2016 k návrhu matky zůstavitele uvedla, že s delegací dědického spisu nesouhlasí, neboť „je pro ni náročné cestovat za účelem projednání pozůstalosti do T.; současně poukazuje na to, že veškeré movité věci, které zůstavitel zanechal, jsou umístěny v jejím bytě v H., kde spolu žili více jak 13 let, a stejně tak osobní auto zn. Ford KA“.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Obecně platí, že situace, kdy některý účastník nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíže běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
V situaci, kdy navrhovatelka svůj návrh na přikázání dané věci Okresnímu soudu v Tachově odůvodnila jen obecným odkazem na „delegaci z důvodu vhodnosti“ a veškerý majetek zůstavitele se nachází v H., jak vyplývá z protokolu o předběžném šetření i z vyjádření zůstavitelovy družky, Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci k označenému soudu neshledal.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Tachově z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. března 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu