ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2270.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 2270/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci péče o nezletilou I. B. , zastoupené Městem Tachovem se sídlem městského úřadu v Tachově, Rokycanova č. 1, dcery matky I. B. , zemřelé dne 28. 8. 2013, otce M. B. , zastoupeného Mgr. Robertem Kaše, advokátem se sídlem v Plzni, U Svépomoci č. 2020/9, za účasti navrhovatelky T. T. , zastoupené JUDr. Alenou Kasalovou, advokátkou se sídlem v Plzni, náměstí Republiky č. 2/2 a Okresního státního zastupitelství v Domažlicích, se sídlem v Domažlicích, Komenského č. 8, o zbavení rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 13 P 19/2014, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. února 2016 č. j. 64 Co 530/2015-399, takto:
I. Dovolání otce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 2. 2016 č. j. 64 Co 530/2015-399 není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, zda lze vraždu matky dítěte jeho otcem bez dalšího považovat za zneužití rodičovské zodpovědnosti či její závažné zanedbání vedoucí ke zbavení rodičovské odpovědnosti otce dítěte srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1376/2012, uveřejněný pod č. 82 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, proti němuž podaná ústavní stížnost byla zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2014 sp. zn. I. ÚS 2643/16, uveřejněném pod č. 166 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2014; z uvedených rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že i nepřímý zásah proti dítěti může s ohledem na svoji intenzitu vyžadovat přijetí opatření v podobě zbavení rodičovské zodpovědnosti, a že povinnost soudů vyplývající z čl. 12 Úmluvy o právech dítěte zjišťovat názor dítěte nepředstavuje absolutní povinnost, ale musí být předmětem posouzení v závislosti na požadavcích spojených s nejvlastnějším zájmem dítěte v každém konkrétním případě] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání otce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. srpna 2016
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu