ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2619.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 2619/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce M. K. , zastoupeného JUDr. Dagmar Žilkovou, advokátkou se sídlem v Bruntále, nám. J. Žižky č. 39/2, proti žalované SVIT ENTERPRISES a.s. se sídlem v Krnově, Vrchlického č. 844/22, IČO 27161927, zastoupené Mgr. Tomášem Palou, advokátem se sídlem v Opavě, Veleslavínova č. 240/8, o náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 14 C 97/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. listopadu 2015 č.j. 16 Co 182/2015-136, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.265,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Dagmar Žilkové, advokátky se sídlem v Bruntále, nám. J. Žižky č. 39/2.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.11.2015 č.j. 16 Co 182/2015-136 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k povaze lhůty pro oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.10.2001 sp. zn. 21 Cdo 2905/2000, uveřejněný pod č. 77 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, jehož závěr vztahující se k ustanovení §61 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (podle právní úpravy účinné do 31.12.2006), je nadále použitelný také pro výklad ustanovení §69 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (podle právní úprava účinné od 1.1.2007)] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. [podstatou námitek dovolatelky (o nesprávném právním posouzení věci spočívajícím v tom, že odvolací soud nesnížil podle ustanovení §69 odst. 2 zákoníku práce náhradu mzdy žalobce) je nesouhlas s tím, k jakým důkazům odvolací soud přihlédl a jak provedené důkazy hodnotil], dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. října 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu