Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.10.2016, sp. zn. 21 Cdo 3701/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3701.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3701.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 3701/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Ljubomírem Drápalem v právní věci žalobce O. M. , zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Bureše č. 1185/1, proti žalované FCC České Budějovice, s.r.o. (dříve A.S.A. České Budějovice, s.r.o.) se sídlem v Českých Budějovicích, Dolní č. 1, IČO 25171941, zastoupené JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, Master, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21, o 93.731,02 Kč s příslušenstvím, za účasti Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 2/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. dubna 2016 č.j. 19 Co 590/2016-485, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Kristýny Oberfalcerové, Master, advokátky se sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.4.2016 č. j. 19 Co 590/2016-485 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.) [srov. též právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2013 sp. zn. 29 NSČR 55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014]. Žalobce v dovolání rovněž namítá nesoulad mezi zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy, aniž by taková námitka byla způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť směřuje nikoliv do právního posouzení věci, nýbrž do procesu zjišťování skutkového stavu, přičemž jediným dovolacím důvodem je - jak vyplývá z ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. - nesprávné právní posouzení věci; navíc, o žádný "extrémní" nesoulad mezi zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy se v projednávané věci nejedná. Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. října 2016 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/04/2016
Spisová značka:21 Cdo 3701/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3701.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:12/09/2016
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 3920/16
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13