ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.5073.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 5073/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. K. N., zastoupeného JUDr. Janou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Palackého třída č. 195/33, proti žalované Ing. M. V., zastoupené JUDr. Gabrielou Ježkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Břeclavi, Mládežnická č. 3397/24, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 51 C 7/2015, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. června 2016 č.j. 1 Co 8/2016-46, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.6.2016 č.j. 1 Co 8/2016-46 není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr o tom, že žaloba pro zmatečnost podaná žalovanou proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11.3.2004 č.j. 27 Co 107/2002-139 ze dne 14.8.2008 z důvodu uvedeného v ustanovení §229 odst. 3 o.s.ř. byla podána opožděně (po uplynutí lhůty tří měsíců uvedené v ustanovení §234 odst. 1 o.s.ř.), neboť byla podána po uplynutí subjektivní lhůty tří měsíců uvedené v ustanovení §234 odst. 1 o.s.ř. i objektivní lhůty tří let uvedené v ustanovení §234 odst. 2 o.s.ř., když vycházel z toho, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11.3.2004 č.j. 27 Co 107/2002-139 nabyl právní moci dne 17.5.2004 a žalované byl doručen do vlastních rukou dne 30.12.2004] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, která dovodila, že žalobu pro zmatečnost lze - stejně jako jiné opravné prostředky - podat jen ve lhůtě k tomu určené, jejíž zmeškání není možné prominout (§235 odst. 1 o.s.ř.) a kterou ani předseda senátu nemůže postupem podle ustanovení §55 věty druhé o.s.ř. prodloužit, a že opožděně podanou žalobu pro zmatečnost soud zamítne [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2010 sp. zn. 21 Cdo 1207/2009, uveřejněné pod č. 52/2011 v časopise Soudní judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.3.2013 sp. zn. 21 Cdo 47/2012, uveřejněné pod č. 43/2014 v časopise Soudní judikatura, v němž byl přijat právní názor, že pro určení počátku běhu lhůty k podání žaloby pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení §229 odst. 3 o.s.ř. není významné, kdy ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, zjistil, že bylo vyhlášeno (vydáno) pravomocné soudní rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a které může zakládat důvod zmatečnosti podle ustanovení §229 odst. 3 o.s.ř., popřípadě kdy mu bylo soudem doručeno nebo kdy jinak zjistil jeho obsah; lhůta uvedená v ustanovení §234 odst. 1 o.s.ř. běží ode dne, kdy se ten, kdo žalobu podává, prokazatelně dozvěděl informace (skutečnosti) o tom, že takové rozhodnutí bylo nebo mohlo být vydáno]; není proto důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části dovolání žalovaná uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (nesouhlasí-li se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení věci, že žaloba pro zmatečnost se zamítá; v rozporu s protokolem o jednání uvádí, že bylo proti její vůli jednáno v nepřítomnosti právní zástupkyně; namítá, že nebyla dostatečně podrobně informována soudem o možnostech podání opravných prostředků; nebylo jí oznámeno, že její právní zástupkyně byla vyškrtnuta ze seznamu advokátů apod.), a proto dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. prosince 2016
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu