ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.512.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 512/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci zástavního věřitele Priton Management S. A. , reg. č. 79,816, se sídlem Conner of Eyre & Hutson Street, P. O. BOX 2670, Blake Building, Suite 306, Belize City, Belize, zastoupeného Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Karlovo náměstí č. 671/24, proti zástavnímu dlužníkovi TIPA Telekom plus a. s. se sídlem v Třebíči, Hrotovická č. 169, IČO 27746631, zastoupenému JUDr. Boženou Kristiánovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, L.Pokorného č. 48/37, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 11 C 5/2011, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 20. října 2015, č. j. 54 Co 357/2015-304, takto:
I. Dovolání zástavního dlužníka se odmítá.
II. Zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Karla Somola, advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Karlovo náměstí č. 671/24.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 20. 10. 2015, č. j. 54 Co 357/2015-304, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. [podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. – tak jako tomu je v tomto případě - je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Ostatně, dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 20. 10. 2015, č. j. 54 Co 357/2015-304, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003, sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89/2004 v časopise Soudní judikatura, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004, které bylo uveřejněno pod č. 37/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, č. j. 21 Cdo 1190/2013-149, vydané v této věci) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2016
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu