ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.820.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 820/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci úschovy částky 87.553,- Kč složené společností EFES, spol. s r.o. se sídlem v Praze 5, K Radotínu č. 492, IČO 41189710, zastoupené Mgr. Michaelou Jindrákovou, advokátkou se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, Ukrajinská č. 874/3, ve prospěch "příjemců" 1) NEWGRANGE a.s. se sídlem v Praze 10 - Uhříněvsi, Dopravní č. 500/9, IČO 27458229, zastoupené Mgr. Pavlem Andrlem, advokátem se sídlem v Přerově I - Městě, Kratochvílova č. 624/43, a 2) JUDr. Romana Krmenčíka , advokáta se sídlem v Pardubicích - Zeleném Předměstí, třída Míru č. 92, jako správce konkursní podstaty úpadce PAVEX CZ, a.s. se sídlem v Pardubicích, Dělnická č. 385, IČO 25298453, zastoupeného JUDr. Pavlem Čížkovským, advokátem se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Václavské náměstí č. 780/18, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 34 Sd 159/2009, o dovolání příjemce 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2015 č.j. 24 Co 169/2015-173, takto:
Dovolání společnosti NEWGRANGE a.s. se zamítá .
Odůvodnění:
Společnost EFES, spol. s r.o. se návrhem podaným u soudu prvního stupně dne 19.10.2009 domáhala, aby soud přijal do úschovy částku 87.553,- Kč jako "nájemné za měsíc srpen 2009". Návrh zdůvodnila zejména tím, že dne 30.11.2007 uzavřela nájemní smlouvu se společností NEWGRANGE a.s. na "užívání nebytových prostor na adrese P.", že dne 4.6.2009 byla správcem konkursní podstaty úpadce PAVEX CZ, a.s. informována o tom, že nemovitost, která je předmětem nájmu, byla zahrnuta do soupisu konkursní podstaty, a že má proto "pochybnosti o tom, komu má být nájemné placeno". Za příjemce v návrhu označila společnost NEWGRANGE a.s. a správce konkursní podstaty úpadce PAVEX CZ, a.s. advokáta JUDr. Romana Krmenčíka.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 28.4.2010 č.j. 34 Sd 159/2009-39 návrhu na přijetí částky 87.553,- Kč do úschovy vyhověl.
Příjemce 1) v podání ze dne 16.2.2015 navrhl, aby soud připustil, že na jeho místo vstupuje do řízení společnost SETAX s.r.o. (nyní "v likvidaci") se sídlem v Praze 2, Nezamyslova č. 509/2, IČO 24307874. Svůj návrh zdůvodnil tím, že na tuto společnost přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.9.2013 pohledávka vzniklá ze smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené se společností EFES, spol. s r.o.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 20.3.2015 č.j. 34 Sd 159/2009-155 návrh příjemce 1) zamítl. Uvedl, že podle ustanovení §107a odst. 1 občanského soudního řádu je k podání návrhu na vstup nového účastníka na místo dosavadního příjemce "oprávněn pouze žalobce (v tomto případě složitel - EFES, spol. s r.o., identifikační číslo 41189710)".
K odvolání příjemce 1) Městský soud v Praze usnesením ze dne 25.8.2015 č.j. 24 Co 169/2015-173 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Uzavřel, že v nesporných řízeních, kterým je i řízení o úschovách, se ustanovení §107a občanského soudního řádu "neuplatňuje" a, i kdyby bylo v řízení o úschovách přípustné užití ustanovení §107a občanského soudního řádu, mohl by být "za žalobce považován výhradně složitel", neboť je pouze na něm, aby v návrhu označil příjemce, neboť "ti nemohou řízení o úschově zahájit, ani určovat, kdo bude účastníkem". Společnosti SETAX s.r.o. přitom "nic nebrání v tom, aby sama požádala o vydání úschovy jako osoba uplatňující právo na předmět úschovy".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal příjemce 1) dovolání. Namítá, že "hmotné právo umožňuje postoupení pohledávky na vydání úschovy" a "neexistuje tak důvod, proč neumožnit změnu účastníků na straně oprávněného z úschovy". Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že by postupník (společnost SETAX s.r.o.) sám mohl požádat o vydání úschovy, neboť "řízení bylo zahájeno společností NEWGRANGE s.r.o., tudíž je zde na místě námitka litispendence". Příjemce 1) navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Příjemce 2) navrhl, aby dovolací soud dovolání příjemce 1) zamítl. Uvedl, že okruh účastníků řízení o úschově "vymezuje v zásadě pouze složitel", který určuje, kdo je příjemcem; teprve v řízení zahájeném podle ustanovení §185e občanského soudního řádu, které se řídí Částí třetí občanského soudního řádu a které je řízením sporným, je možno aplikovat ustanovení §107a občanského soudního řádu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu a že věc je třeba i v současné době - vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno v době před 1.1.2014 - posoudit (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Pro rozhodnutí soudů v projednávané věci bylo (mimo jiné) významné vyřešení právní otázky, zda lze v řízení o úschovách vedeném podle ustanovení §185a a násl. o.s.ř. aplikovat ustanovení §107a o.s.ř. tehdy, došlo-li k postoupení pohledávky, jejíž předmět byl složen (uložen) do úschovy soudu. Vzhledem k tomu, že tato otázka procesního práva dosud nebyla v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešena a že její posouzení bylo pro rozhodnutí soudů významné (určující), dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání příjemce 1) je podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek (dluh) věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku (dluhu), jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy (srov. §568 větu první zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31.12.2013 - dále jen "obč. zák."); úřední úschovou je úschova u soudu, prováděná (v době do 31.12.2013) podle ustanovení §185a a násl. o.s.ř. U soudu lze složit plnění (předmět závazku) pouze za účelem splnění závazku (dluhu).
Účastníkem řízení o úschovách je složitel (srov. §185b větu první o.s.ř.). Po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (příjemce), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy (přihlašovatel) [srov. §185b větu druhou o.s.ř.].
Složitelem se rozumí ten, kdo složil peníze, cenné papíry nebo jiné věci u soudu za účelem splnění závazku (dluhu) a kdo podal u soudu návrh, kterým se domáhá, aby tyto věci byly přijaty do úschovy. Příjemcem je ten, pro koho složitel složené peníze, cenné papíry nebo jiné věci určil jako pro svého ("hmotněprávního") věřitele; jsou-li důvodem úschovy "odůvodněné pochybnosti, kdo je věřitelem", je příjemcem vždy jen ten z více osob, které si činí na plnění právo, ohledně něhož má složitel za to, že je jeho ("skutečným") věřitelem. Za přihlašovatele se pokládá ten, koho sice složitel neurčil za příjemce (nepokládá ho za svého "skutečného" věřitele), ale kdo uplatňuje právo na předmět úschovy, protože mu (podle jeho názoru) ve skutečnosti ("po právu") náleží.
Účastníky řízení o úschovách - jak vyplývá z výše uvedeného - vymezuje zákon (srov. §94 odst.2 o.s.ř.). Znamená to (mimo jiné), že účastníky řízení jsou vždy ti, které za účastníky označuje (s přihlédnutím k jejich právnímu postavení) zákon, a že vymezení okruhu účastníků nezáleží na údajích obsažených v návrhu. Soud je vždy (kdykoliv za řízení) povinen zkoumat, koho zákon považuje (vzhledem k jeho právnímu postavení) za účastníka řízení o úschovách; ukáže-li se, že se řízení neúčastní někdo, koho zákon označuje za účastníka řízení, začne s ním ihned - aniž by o tom vydával jakékoliv samostatné rozhodnutí - jednat jako s účastníkem řízení o úschovách.
V ustanovení §107a o.s.ř. je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v důsledku hmotněprávní universální nebo singulární sukcese práva nebo povinnosti, která nastala po zahájení občanského soudního řízení (a dříve, než bylo řízení skončeno), aniž by účastník (dosavadní "nositel" práva nebo povinnosti) ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Z povahy věci vyplývá, že nemůže být aplikováno v řízeních, v nichž se účastenství řídí ustanovením §94 odst.1 nebo 2 o.s.ř.; v těchto případech se totiž případná hmotněprávní universální nebo singulární sukcese práva nebo povinnosti projeví "bez dalšího" v okruhu účastníků řízení, neboť účastenství je tu přímo spjato s tím, o čí práva nebo povinnosti má v řízení jít (jde-li o účastenství podle ustanovení §94 odst.1 o.s.ř.), nebo s právním postavením vyplývajícím ze zákona (jde-li o účastenství podle ustanovení §94 odst.2 o.s.ř.).
V projednávané věci je nepochybné, že složitelkou je společnost EFES, spol. s r.o. V návrhu na přijetí částky 87.553,- Kč ("nájemného za měsíc srpen 2009") do úschovy složitelka vylíčila důvod úschovy (proč má "důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem"), aniž by také uvedla, koho pokládá za svého "skutečného věřitele"; nicméně, z obsahu spisu se ukazuje, že příjemcem je společnost NEWGRANGE a.s., a že ke složení částky 87.553,- Kč do úschovy přistoupila pro nesouhlas s plněním, projevený správcem konkursní podstaty úpadce PAVEX CZ, a.s. advokátem JUDr. Romanem Krmenčíkem. Postoupila-li společnost NEWGRANGE a.s. smlouvou ze dne 16.9.2013 pohledávku, jejíž předmět složitelka složila do úschovy soudu, společnosti SETAX s.r.o. (nyní "v likvidaci"), stal se postupník věřitelem složitelky (samozřejmě jen za předpokladu, že "pravým" věřitelem byla také společnost NEWGRANGE a.s.) a uvedené hmotněprávní postavení poskytuje postupníku (mimo jiné) právo na předmět úschovy, aniž by o tom muselo být samostatně rozhodnuto.
Odvolací soud tedy v souladu se zákonem uzavřel, že ustanovení §107a o.s.ř. se v řízení o úschovách nepoužije. Postoupení pohledávky, na niž plnění dlužník složil do soudní úschovy, opravňuje postupníka k uplatnění práva na předmět úschovy, popřípadě, uplatnil-li právo na úschovu již postupitel, požadovat na jeho místě vydání předmětu úschovy.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je - z hlediska uplatněných dovolacích důvodů - věcně správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání příjemce 1) podle ustanovení §243d písm. a) o.s.ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. října 2016
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu