ECLI:CZ:NS:2016:21.ND.254.2016.1
sp. zn. 21 Nd 254/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v exekuční věci oprávněné České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 10 se sídlem v Praze 10, 28. pluku č. 1533/29b, IČO 00024473, proti povinnému Ĺ. L. , pro 9.075,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 52 EXE 606/2016, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 52 EXE 606/2016, projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, podal dne 2.6.2016 u Okresního soudu v Kladně žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9.075,- Kč podle pravomocného a vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 26.10.2015, sp. zn. 4 T 23/2015.
Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 9.6.2016, č.j. 52 EXE 606/2016-17, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že se věc předkládá Nejvyššímu soudu k určení, který okresní soud ji projedná a rozhodne (výrok II.). Na základě zjištění, že „v návrhu na nařízení exekuce je u osoby povinného uvedena adresa bydliště D. n C.“, že povinný „neprochází registrem obyvatel“ a „dle sdělení Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, je státním příslušníkem Slovenské republiky, jenž měl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt do 20.6.2014“, a že „byl ve výkonu trestu odnětí svobody ve V., kde měl výstup 5.1.2015“, soud prvního stupně uzavřel, že „v projednávané věci podmínky místní příslušnosti zjistit nelze“, a proto vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu ČR „k vyřešení otázky místní příslušnosti“.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o.s.ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. §52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z obsahu spisu vyplývá, že povinný je státním občanem Slovenské republiky a že se od 16.3.2015 (tedy také v době zahájení předmětného řízení) nachází na území České republiky ve výkonu trestu odnětí svobody ve V., jehož konec je stanoven na 14.9.2019. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (ke zjišťování existence majetku povinného srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.9.2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Nejvyšší soud České republiky v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.11.2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud ČR žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu ČR za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud ČR určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o.s.ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto po předložení věci Okresním soudem v Kladně (§105 odst. 2 o.s.ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a v jehož obvodu (V.) povinný vykonává trest odnětí svobody.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2016
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu