ECLI:CZ:NS:2016:21.ND.96.2016.1
sp. zn. 21 Nd 96/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce B. V. , zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem v Kolíně, Sladkovského č. 13, proti žalované České republice - Ministerstvu pro místní rozvoj v Praze 1 – Starém Městě, Staroměstské náměstí č. 932/6, IČO 66002222, o 15 400 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 141/2015, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Jana Sedlářová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Petr Baierl, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Iva Horáková, Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová, Mgr. Milena Filingerová a Mgr. Kateřina Černá nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 178/2015.
Odůvodnění:
Žalobce v podání ze dne 10. 11. 2015 doplněném na výzvu Vrchního soudu v Praze podáním ze dne 17. 3. 2016 vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze uvedených ve výroku tohoto usnesení, podle jejíhož obsahu spatřuje důvod podjatosti soudců v jejich případném dřívějším členství nebo kandidatuře na členství v bývalé Komunistické straně Československa.
Soudci JUDr. Zdeněk Kovařík, JUDr. Jana Sedlářová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., kteří jsou podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze jako členové senátu 5 Cmo příslušní k projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 178/2015, v níž má být rozhodnuto o návrhu žalobce na vyloučení soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Jaroslavy Lobotkové z projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 141/2015, a soudci JUDr. Petr Baierl, JUDr. Ivana Wolfová, JUDr. Iva Horáková, Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová, Mgr. Milena Filingerová a Mgr. Kateřina Černá, kteří jsou členy senátů 2 Cmo a 12 Cmo, jež senát 5 Cmo zastupují, ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a že jim není známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnost o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.).
Soudcův poměr k projednávané věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení (jejich zástupcům), jenž může být přátelský, nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem o tom, že určitý soudce bude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení, popřípadě k zástupci žalobce. Žalobce ve svém podání neuvedl ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Okolnost případného členství soudců v bývalé KSČ či jejich kandidatury na toto členství sama o sobě nezakládá objektivní důvod k pochybnostem o tom, že jmenovaní soudci budou schopni v projednávané věci postupovat nepodjatě a nepodjatě o ní rozhodnout (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2011 sp. zn. II. ÚS 1260/11, v němž Ústavní soud mimo jiné uvedl, že členství soudce v KSČ ke dni 17. listopadu 1989 není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu, že míru nezávislosti a nestrannosti soudce je nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem a že účastník řízení musí ohledně každého soudce, jehož podjatost by chtěl namítnout, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž by měl za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen).
Protože v posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeňka Kovaříka, JUDr. Jany Sedlářové, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., JUDr. Petra Baierla, JUDr. Ivany Wolfové, JUDr. Ivy Horákové, Mgr. Marcely Tuscanyové, JUDr. Evy Hodanové, Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že tito soudci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 178/2015. O námitce podjatosti uplatněné žalobcem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť nebylo prováděno dokazování (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu