ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.2121.2016.1
sp. zn. 22 Cdo 2121/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. V. , zastoupeného JUDr. Janou Markovou, advokátkou se sídlem v Českém Brodu, proti žalovanému L. V. , o zrušení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 7 C 80/2011, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2013, č. j. 26 Co 178/2013-187, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 425 Kč k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Janě Markové.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Kolíně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 3. 2012, č. j. 7 C 80/2011-85, v řízení vedeném původně jak proti žalovanému, tak proti druhé žalované E. V., zemřelé 1. 2. 2015 [dále jen žalovaná 2)], zrušil „věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch stavby bez čp/če na st. č. 11/2 a st. č. 11/2 v k. ú. P., vše zapsané na listu vlastnictví č. 255 pro obec a k. ú. P. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, přes st. č. 11/1 v k. ú. P. zapsané na listu vlastnictví na č. 75 pro obec a k. ú. P. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, které vzniklo dle smlouvy trhové ze dne 21. 10. 1946, č. d. 438/48“ (výrok I.). Za zrušení věcného břemene nepřiznal žalovaným náhradu (výrok II.). Žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 28 402 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně (výrok III.), a ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok IV.).
K odvolání obou žalovaných Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. 5. 2013, č. j. 26 Co 178/2013-187, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích III. a IV. změnil tak, že povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 28 402 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně, uložil oběma žalovaným, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná 2) prostřednictvím advokáta Mgr. & Mgr. Ondřeje Teplého dne 27. 8. 2013 dovolání, aniž by současně předložila plnou moc, která by opravňovala advokáta Mgr. & Mgr. Ondřeje Teplého k zastoupení žalované 2) v dovolacím řízení.
Advokát Mgr. & Mgr. Ondřej Teplý byl žalované 2) ustanoven k ochraně jejích zájmů usnesením Okresního soudu v Kolíně č. j. 7 C 80/2011-57, ze dne 28. 12. 2011. Jeho oprávnění zastupovat žalovanou 2) proto zaniklo právní mocí rozhodnutí odvolacího soudu a neopravňovalo jmenovaného advokáta k zastupování žalované 2) v dovolacím řízení.
Na výzvu soudu prvního stupně k doložení plné moci pro zastupování žalované 2) v dovolacím řízení, adresovanou dne 23. 9. 2013 Mgr. & Mgr. Ondřeji Teplému, požádala žalovaná 2) přípisem ze dne 30. 9. 2013 o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 3. 2014, č. j. 7 C 80/2011-211, návrh žalované 2) na ustanovení právního zástupce zamítl, neboť žalovaná 2) nedoložila ve lhůtě stanovené soudem své majetkové a výdělkové poměry, a soud proto nemohl posoudit oprávněnost jejího návrhu. K odvolání žalované 2) následně odvolací soud usnesením ze dne 5. 5. 2014, č. j. 7 C 80/2011-221, toto usnesení soudu prvního stupně zrušil.
Dne 1. 2. 2015 žalovaná 2) zemřela. Z usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. 51 D 204/2015 vyplývá, že jejím jediným dědicem je syn L. V. (žalovaný), který dědictví neodmítl. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 19. 10. 2015, č. j. 7 C 80/2011-235, rozhodl, že v řízení bude dále pokračováno s žalovaným L. V.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 3. 2016, č. j. 7 C 80/2011-243, vyzval žalovaného, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně ho poučil, že pokud tak neučiní ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení, dovolací soud řízení zastaví. Žalovaný ve lhůtě stanovené soudem výzvě soudu prvního stupně nevyhověl a nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Protože žalovaný nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2013, č. j. 26 Co 178/2013-187, podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř., zastavil.
V souladu s §243f odst. 2 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. října 2016
Mgr. David Havlík
předseda senátu