ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.3672.2016.1
sp. zn. 22 Cdo 3672/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce J. F., proti žalované J. N., o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 15 C 51/2015, o dovolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. března 2016, č. j. 15 C 51/2015-95, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. května 2016, č. j. 20 Co 152/2016-129, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. Března 2016, č. j. 15 C 51/2015-95, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. května 2016, č. j. 20 Co 152/2016-129, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3, věta první, občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“):
Okresní soud v Trutnově (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. 3. 2016, č. j. 15 C 51/2015-95, výrokem I. zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku st. p. č. 1909 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s č. p. – rodinný dům a pozemku parc. č. 2530/6 – zahrada, v katastrálním území a obci D. K. n. L., zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov na listu vlastnictví č. 295, a uvedené nemovité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalované. Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na vypořádání spoluvlastnictví vypořádací podíl ve výši 345 000,- Kč na specifikovaný účet do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III. rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 17. 5. 2016, č. j. 20 Co 152/2016-129, výrokem I. odvolací řízení podle §207 o. s. ř. zastavil, neboť žalovaná vzala odvolání směřující proti rozsudku soudu prvního stupně zpět, výrokem II. rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 19 485,- Kč a výrokem III. rozhodl o vrácení soudního poplatku z odvolání ve výši 5 600,- Kč žalované.
Proti rozsudku soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaná dovolání. V něm zpochybňuje správnost skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně a správnost jím vydaného rozsudku. Současně brojí proti správnosti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení zastaveno. Tvrdí, že vzít odvolání zpět nebylo jejím svobodným rozhodnutím, ale důsledkem doporučení dvou členů senátu odvolacího soudu.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout výhradně rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované, které směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, podle §104 odst. 1 věty první ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil (blíže srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, publikované v časopisu Soudní judikatura pod č. 45/2000).
Nejvyšší soud dále zastavil podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. i řízení o dovolání žalované proti usnesení odvolacího soudu, neboť nebyly splněny podmínky řízení. Dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení podle §241 odst. 1 o. s. ř. (výjimky z povinného zastoupení advokátem nebo notářem se v případě žalované neuplatní). Protože proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení zastaveno, není dovolání podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné (účastník řízení může proti takovému usnesení brojit žalobou pro zmatečnost - §229 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba, aby soud prvního stupně postupoval podle §241 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s §104 odst. 2 o. s. ř.) a žalovanou vyzýval ke zvolení zástupce a informoval ji o následcích nedostatku povinného zastoupení.
V souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. září 2016
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu