ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.5158.2015.1
sp. zn. 22 Cdo 5158/2015
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně RWE GasNet, s.r.o. , IČO: 272 95 567, se sídlem v Ústí nad Labem, Klíšská 940, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Ostravě, Varenská 51/2723, proti žalovanému V. R. , o vydání věci, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 26 C 334/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 14. 7. 2015, č. j. 60 Co 261/2015-71, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 14. 7. 2015, č. j. 60 Co 261/2015-71, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Zlíně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 9. 1. 2015, č. j. 26 C 334/2014-31, uložil žalovanému povinnost „vydat žalobci měřící zařízení, kód typu ME_153-PR-MKM G6, výrobní č. 5374555, které je umístěno na adrese odběrného místa, v místě spotřeby č. 9301331797, ul. P. N., Z., a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, za účasti pověřeného zástupce žalobce“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
Soud prvního stupně zjistil, že v odběrném místě – bytu žalovaného, je osazeno měřící zařízení plynu, náležející nyní žalobkyni, jako provozovatelce distribuční soustavy. V odběrném místě byla ke dni 30. 4. 2014 přerušena dodávka plynu a od tohoto data dochází v místě spotřeby k neoprávněnému odběru plynu. Žalovaný tuto skutečnost nezpochybnil. Odmítá však doposud i přes výzvy plynoměr vydat, přičemž mu v tom nebrání žádné objektivní okolnosti. Soud tedy na základě §1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uložil žalovanému povinnost vydat měřící zařízení, které neoprávněně zadržuje.
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 7. 2015, č. j. 60 Co 261/2015-71, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně netvrdila, v čem spočívá neoprávněný odběr či neoprávněná distribuce plynu, zda žalovaný odebírá plyn bez platné smlouvy nebo zda neplní své platební povinnosti, za jaké období platební povinnost nesplnil, nebo že dochází k odběru plynu bez umožnění přístupu k měřícímu zařízení. Dále odvolací soud konstatoval, že z doložené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze 14. 11. 2013 vyplývá, že obchodníkem je Jihomoravská plynárenská a.s., IČO: 499 70 607, se sídlem v Brně, Plynárenská 499/1, tedy osoba odlišná od žalobkyně, a že tedy chybí skutková tvrzení, která by jakkoliv prokázala, že na nynější žalobkyni přešla práva a povinnosti z uzavřené smlouvy mezi žalovaným a Jihomoravskou plynárenskou, a.s. Jelikož se žalobkyně k jednání před soudem odvolacím nedostavila, nemohlo dojít k nápravě ve smyslu ust. §213b odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §118a odst. 1, 3 o. s. ř. Proto rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. Namítá, že se odvolací soud odchýlil do ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012 (toto a veškerá dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz ). Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v tom, že odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen „energetický zákon“). Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovolání je přípustné a zároveň i důvodné.
Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno zejména na neunesení důkazního břemene žalobkyní o skutečnostech, že v odběrném místě žalovaného dochází k neoprávněnému odběru plynu a o tom, že by na žalobkyni přešla práva o povinnosti ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 14. 11. 2013, když obchodníkem byla Jihomoravská plynárenská, a.s.
Žalobkyně je nástupnickou společností společnosti JMP Net, s.r.o., IČO: 276 89 841, se sídlem Brno, Plynárenská 499/1, jež je tzv. „dceřinou společností“ společnosti Jihomoravská plynárenská a.s., IČO: 499 70 607, se sídlem Plynárenská 499/1, Zábrdovice, 602 00 Brno. Jihomoravská plynárenská, a.s. byla obchodníkem s plynem, kdežto její dceřiná společnost JMP Net, s.r.o. byla provozovatelem distribuční soustavy. Těmito skutkovými zjištěními byl veden již soud prvního stupně při rozhodování ve věci.
Podle §71 odst. 2 energetického zákona jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.
Obchodník s plynem, se kterým byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu žalovanému, je osobou odlišnou od provozovatele distribuční sítě, kterou je v současné době žalobkyně, a která má podle energetického zákona měřící zařízení ve svém vlastnictví. Žalobkyně je tedy osobou oprávněnou požadovat vydání či zpřístupnění měřícího zařízení, které je v jejím vlastnictví, jelikož předmětná smlouva o dodávkách plynu s obchodníkem byla ukončena, nebyla obnovena a v místě spotřeby dochází k neoprávněnému odběru plynu. Měřící zařízení ve vlastnictví žalobkyně je však předpokladem takového odběru, a proto žalobkyni nárok na vydání měřícího zařízení vyplývá přímo ze zákona.
Podle §74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, nebo odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.
Již samotným žalovaným bylo konstatováno a tvrzeno porušení smluvních a platebních podmínek vůči obchodníkovi s plynem. V místě spotřeby tedy dochází k neoprávněnému odběru plynu právě ve smyslu §74 odst. 1 písm. a), b). Žalobkyně množstvím listinných důkazů prokázala, že žalovaný i přes opakované výzvy neumožnil demontáž měřícího zařízení, popřípadě zařízení žalobkyni nevydal, ačkoliv mu v tom nebránily žádné objektivní okolnosti.
Podle §59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v případě, že dojde k neoprávněnému odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo neoprávněné přepravě plynu.
Podle §71 odst. 8 energetického zákona jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
Z hlediska technických možností lze omezit či přerušit distribuci plynu pouze demontáží měřícího zařízení.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012, odůvodnil závěr, že žalobní návrh znějící na vydání plynoměru může být důvodný proto, že chování, kterým by žalovaný vydání plynoměru uskutečnil, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobkyni umožnil přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalovaného plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění.
V řízení je nesporné, že v odběrném místě dochází od 1. 5. 2014 k neoprávněnému odběru plynu. Tuto skutečnost žalovaný nerozporoval, naopak potvrdil, že měřící zařízení žalobkyni nevydal a problém se svojí platební neschopností přestal řešit. Potvrdil, že se na adrese odběrného místa občas zdržuje a z toho důvodu si neoprávněného odběru je vědom. Pokud tedy odvolací soud uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně neoprávněného odběru plynu a jejího nároku na měřící zařízení, a že je nutné doplnění a prokázání těchto skutkových tvrzení, pak má dovolací soud za to, že již soud prvního stupně dostatečně zjistil skutkový stav a rozhodnutí odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhování a prokazování dalších skutečností by bylo nadbytečné.
S ohledem na uvedené spočívá rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. na nesprávném právním posouzení věci. Jelikož Nejvyšší soud shledal, že nejsou splněny předpoklady pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu podle §243d písm. b) o. s. ř., rozsudek odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc mu podle §243e odst. 2 věty první o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud je vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázán (srovnej §243g odst. 1 věta první, část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s §226 o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne soud odvolací v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2016
Mgr. David Havlík
předseda senátu