ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.5289.2015.1
sp. zn. 22 Cdo 5289/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobce RNDr. J. S. , zastoupeného JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Národní 365/43, proti žalovanému Ing. R. M. , zastoupenému opatrovnicí H. M., o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 34 C 235/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2015, č. j. 55 Co 33/2015-86, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(243f odst. 3 občanského soudního řádu):
Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení v projednávané věci bylo zahájeno po tomto datu (srovnej článek II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 22. 12. 2014, č. j. 34 C 235/2014-73, neosvobodil žalovaného od soudních poplatků a neustanovil mu v řízení zástupce z řad advokátů.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 3. 2015, č. j. 55 Co 33/2015-86, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalovaný podal proti usnesení odvolacího soudu dovolání, načež jej soud prvního stupně usnesením (č. l. 99) vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 2 000 Kč, který žalovaný nezaplatil, a soud prvního stupně proto usnesením ze dne 21. 5. 2015, č. j. 34 C 235/2014-108, řízení o dovolání žalovaného zastavil. K odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 5. 2015, č. j. 34 C 235/2014-108, bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno usnesením odvolacího soudu ze dne 16. 7. 2015, č. j. 55 Co 256/2015-114. Odvolací soud s odkazem na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu vyšel z toho, že pokud odvolací soud nepřiznal dovolateli zcela nebo z části osvobození od soudního poplatku, soudní poplatek z dovolání se neplatí.
Následně vyzval soud prvního stupně žalovaného usnesením (č. l. 116), aby si zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Byl přitom poučen, že v opačném případě bude věc předložena Nevyššímu soudu a dovolací řízení zastaveno.
Žalovaný prostřednictvím své opatrovnice ve svém podání soudu ze dne 24. 9. 2015 uvedl, že si zastoupení advokátem nezajistil a trvá na tom, že má být advokát ustanoven soudem.
Z §241 o. s. ř. se podává, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). U dovolání podaného fyzickou osobou odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec 2 písm. a)]. Dovolání podané fyzickou osobou musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec 4).
Povinné zastoupení dovolatele podle §241 odst. 1 o. s. ř. je zvláštní podmínkou dovolacího řízení, týkající se účastníka řízení (dovolatele), bez jejíhož splnění nelze vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje nebo usnesení, jímž se dovolání odmítá – rozhodnutí, kterým se dovolací řízení končí.
Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.) dovolací soud uvedl: „Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.).“
Ve smyslu citovaného usnesení (jehož závěry se prosadí i pro žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro celé řízení) dovolací soud zkoumal, zda u dovolatele, který v dovolacím řízení není zastoupen advokátem ani za něj nejedná osoba uvedená v §21 o. s. ř., která má odpovídající právnické vzdělání, jsou splněny ve smyslu §30 o. s. ř. předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Ty mohou být splněny teprve tehdy, jsou-li u odvolatele dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. Osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. není možné přiznat, pokud to neodůvodňují poměry účastníka a pokud se jedná o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatnění práva.
Z rozhodnutí odvolacího soudu i ze spisu je patrné, že v nyní projednávané věci již soudy možnost osvobození od soudních poplatků projednávaly opakovaně a dospěly k závěru, že zde předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím i ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou dány. Ani dovolací soud takové důvody podle obsahu spisu nespatřuje; ostatně dovolatel v žádosti o ustanovení advokáta neuvádí žádné skutečnosti, které by byly způsobilé prokázat, že jeho poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků, a které by mohly vést k rozdílnému rozhodnutí v této otázce.
Protože dovolací soud neshledal podmínky pro osvobození dovolatele od zaplacení soudního poplatku, nebyl mu podle §30 o. s. ř. ani ustanoven zástupce pro dovolací řízení.
S ohledem na uvedené Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem zastavil.
O nákladech tohoto řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení není doposud skončeno [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. října 2016
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu