ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.5738.2015.1
sp. zn. 22 Cdo 5738/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce Mgr. M. M. , zastoupeného Mgr. Janou Glogarovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Masná 1324/1, proti žalovanému V. Š. , zastoupenému JUDr. Taťánou Dokupilovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Stodolní 977/26, o povolení nezbytné cesty, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 17 C 102/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2015, č. j. 57 Co 544/2015-36, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalovaného usnesením ze dne 29. 9. 2015, č. j. 57 Co 544/2015-36, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě („soud prvního stupně“) ze dne 16. 7. 2015, č. j. 17 C 102/2014-27, kterým soud prvního stupně žalovanému nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl návrh žalovaného na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, přihlédl k sociálním i majetkovým poměrům žalovaného. Majetkové poměry žalovaného zhodnotil jako lepší než standardní, neboť je vlastníkem dostatečného majetku, se kterým může disponovat, a kterým případně může zajistit úvěr na pokrytí nákladů, které si soudní řízení může vyžádat. V tomto směru odvolací soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2643/2013. Žalovaný mimo dům, ve kterém žije sám, vlastní ještě osm dalších pozemků se způsobem využití zahrady a orné půdy, jejichž výměra přesahuje rozlohu 1 hektaru. Pozemek dotčený žalobou parc. č. 2890/1 o výměře 548 m 2 má v katastru nemovitostí způsob využití jako ostatní plocha, ostatní komunikace. Odvolací soud přihlédl k tomu, že žalovaný má k dispozici stálý pevný starobní důchod ve výši 14 248 Kč a bydlí ve vlastním domě. Jeho poměry podle závěru odvolacího soudu neodůvodňují ani částečné přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 občanského soudního řádu („o. s. ř.“), a nelze mu proto ustanovit zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.).
Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř.
Žalovaný přípustnost dovolání spatřuje v tom, že se odvolací soud při řešení otázky procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Odvolací soud i soud prvního stupně postupovaly nesprávně při aplikaci ustanovení §138 o. s. ř. Žalovaný v řízení o zřízení práva služebnosti nezbytné cesty požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Poukázal na to, že jeho jediným příjmem je starobní důchod, platí inkaso ve výši 6 000 Kč, není právně vzdělán a z jeho strany nedošlo k jakémukoliv porušení zákona, spor nezapříčinil. Žije ve více než sto let starém domě, který potřebuje pravidelnou údržbu, kterou vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu není schopen provádět sám a musí si ji za úplatu zajistit. Není schopen hradit náklady spojené s řízením, aniž by ohrozil svou vlastní výživu. Zpochybňuje závěr odvolacího soudu, že si může k uhrazení nákladů, které si soudní řízení vyžádá, opatřit úvěr krytý svým majetkem. Z obecné praxe bankovních ústavů je všeobecně známo, že osobám ve vyšším věku, jejichž jediným příjmem je starobní důchod, banky úvěry neposkytují. Má za to, že nelze po něm spravedlivě požadovat, aby si bral úvěr od nebankovního ústavu nebo zcizil své nemovitosti pouze z toho důvodu, že nemůže hradit náklady soudního řízení, které sám nevyvolal ani nezapříčinil. Soudy se vůbec nezabývaly tím, zda je schopen ze svých disponibilních finančních prostředků uhradit náklady soudního řízení, pouze konstatovaly výši jeho důchodu. Jejich rozhodnutí není v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1940/2013. Neposkytnutím osvobození od soudního poplatku a neustanovením zástupce způsobily žalovanému nemožnost bránit svá práva u soudu.
Dovolání není přípustné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody …Účastník, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), má právo, aby mu soud na jeho žádost ustanovil zástupce, jestliže je to nezbytné k ochraně jeho zájmů (§30 o. s. ř.).
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. června 2015, sp. zn. 28 Cdo 1414/2015, vyslovil, že zákon sám v §138 o. s. ř. nestanoví, které skutkové okolnosti jsou rozhodující pro úvahu soudu o poměrech žadatele, ani jakým způsobem je třeba v jednotlivých případech zjišťovat jeho majetkové poměry, a taxativně žádné další podmínky pro přiznání či nepřiznání osvobození od soudního poplatku nestanoví. Vždy jde o celkové majetkové poměry žadatele, dále o výši soudního poplatku a případně dalších nákladů spojených s řízením, včetně možnosti opatřit si potřebné finanční prostředky, o stav a strukturu jeho majetku, o povahu uplatněného nároku i o to, aby nešlo jen o snahu vyhnout se poplatkové povinnosti za účelem získání neoprávněné výhody.
Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. července 2015, sp. zn. 22 Cdo 2459/2015).
Soud musí zkoumat z objektivního hlediska celkové poměry účastníka (žalovaného), přihlížet k charakteru sporu a v dané věci k tomu, zda náklady, které mohou být vynaložené na bránění práva žalovaného, jsou v jeho reálných možnostech. Sama okolnost, že žalovaný své stávající poměry subjektivně vnímá jako poměry tíživé, ještě nepředstavuje důvod, pro nějž by byly splněny podmínky §138 o. s. ř.
Právní posouzení návrhu žalovaného na osvobození od soudních poplatků odvolacím soudem nelze hodnotit jako rozporné s rozhodovací praxí dovolacího soudu. Soud vzal v úvahu skutečnosti tvrzené a doložené žalovaným a posuzoval je z objektivního hlediska. Jeho závěr, že na žalovaného nelze hledět jako na osobu nemajetnou a sociálně slabou, u které by byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, není nepřiměřený vzhledem k tomu, že žalovaný pobírá nikoliv zcela nízký starobní důchod a je vlastníkem řady nemovitostí, z nichž část neslouží k uspokojení jeho bytových potřeb a k jeho obživě. Institut úplného osvobození od soudních poplatků lze použít pouze na výjimečné případy, kterým případ žalovaného není. Závěr odvolacího soudu, že nejsou splněny zákonné podmínky k ustanovení zástupce, není v dané věci v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1940/2013, na které v dovolání odkazuje žalovaný, nelze bez dalšího na tento případ vztáhnout. V uvedené věci byla účastnice ve zcela jiné sociální situaci, a pokud šlo o nemovitosti, byla spoluvlastnicí pouze ideálního podílu na nemovitostech užívaných k rekreaci, navíc zatížených exekucí.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu tak není podle §237 o. s. ř. přípustné, a proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2016
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu