ECLI:CZ:NS:2016:22.ND.260.2016.1
sp. zn. 22 Nd 260/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., v exekuční věci oprávněné České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45244782, proti povinnému M. C. , pro 210 092,89 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 806/2016, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 806/2016 projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Soudní exekutor JUDr. Karel Urban, Exekutorský úřad Brno - město, se sídlem v Brně, Minská 54, požádal dne 25. května 2016 Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 210 092,89 Kč s příslušenstvím.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 20. června 2016, č. j. 15 EXE 806/2016-35, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávek oprávněné za povinným v celkové výši 210 092,89 Kč s příslušenstvím.
Z odůvodnění usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 20. června 2016, č. j. 15 EXE 806/2016-35, se podává, že povinný není občanem České republiky, na jejímž území by měl hlášen trvalý pobyt. Protože je občanem Slovenské republiky, tedy členského státu Evropské Unie, není povinen upravit si na území České republiky pobytový režim cizince. Naposledy byl povinný do 17. 1. 2014 ubytován na adrese ve Ž. n S., kde se nachází ubytovna společnosti Žďas, a. s. Podle sdělení Krajského ředitelství Policie Kraje Vysočina je povinný hlášen jako ubytovaná osoba pro období od 28. 3. 2016 do 30. 9. 2016 na adrese TENIS CENTRUM CAFEX s. r. o., Rakovník, Na Studánkách 2590.
Podle §45 odst. 2, věta první, exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto a další níže uvedená rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz ), vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce . Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný nemá místo trvalého pobytu a ani místo pobytu cizince na území České republiky. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá, a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. srpna 2016
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu