ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.1379.2016.1
sp. zn. 23 Cdo 1379/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobkyně Abbey, s.r.o. , Praha 6 - Bubeneč, Terronská 727/7, PSČ 16000, identifikační číslo osoby 27118118, zastoupené Mgr. Martinem Bendíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 655/1, proti žalovaným 1) doc. Ing. arch. R. K. , podnikateli se sídlem Praha – Bubeneč, Dr. Zikmunda Wintra 458/16, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 49277863, zastoupenému Mgr. Jindřichem Šimberským, advokátem se sídlem Praha 5, Hořejší nábřeží 786/21, a 2) RKAW s.r.o. , se sídlem Praha 6, Dr. Zikmunda Wintra 458/16, PSČ 16000, identifikační číslo osoby 27457397, zastoupené Mgr. Jindřichem Šimberským, advokátem se sídlem Praha 5, Hořejší nábřeží 786/21, zaplacení 12 970 679,92 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 Cm 42/2013, o dovolání žalovaného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-254, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 11. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-267, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13 939 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce Mgr. Martina Bendíka, advokáta se sídlem Praha 1, Revoluční 655/1.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“)
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) v dovolacím řízení postupoval a o dovolání žalovaného 1) rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. zákona č. 293/2013 Sbírky, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů).
Nejvyšší soud vyšel z obsahu spisu, z něhož vyplývá, že poté, co bylo účastníkům doručeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-254, žalovaný 1) prostřednictvím svého právního zástupce doručil dne 9. 11. 2015 Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze podání označené „Návrh na doplnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-254, a návrh na vydání opravného usnesení“. V něm namítal, že odvolací soud nevyčerpal celý předmět řízení a požadoval, aby odvolací soud rozhodl samostatným usnesením, v němž by nad rámec náhrady nákladů řízení ve výši 301 290 Kč, přiznané pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2015, č. j. 52 Cm 42/2013-231, rozhodl, aby žalobkyně byla povinna zaplatit žalovanému 1) na nákladech řízení ještě částku ve výši 720 192 Kč za další úkony právního zastoupení. V uvedeném podání dále navrhl, aby odvolací soud svým opravným usnesením odstranil chyby v psaní a jiné zjevné nesprávnosti spočívající v chybě v označení žalovaného 1), žalované 2) a v označení právní zástupkyně žalované 2).
Opravné usnesení ze dne 20. 11. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-267, jímž bylo opraveno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-254, v záhlaví usnesení ohledně označení žalovaného 1), žalované 2) a právní zástupkyně žalované 2), bylo žalovanému 1) doručeno 16. 12. 2015.
Žalovaný 1) na základě výzvy soudu podáním doručeným dne 22. 2. 2016 Městskému soudu v Praze, zastoupený advokátem, oznámil, že e-mailovou zprávou ze dne 18. 2. 2016 potvrdil soudu, že skutečným obsahem podání, které bylo doručeno soudu dne 9. 11. 2015, je dovolání, neboť skutečnou vůlí žalovaného 1) bylo učinit takové podání. V podání doručeném soudu dne 22. 2. 2016 doplnil podání doručené soudu dne 9. 11. 2015 o vymezení přípustnosti dovolání a důvodu dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
V daném případě tedy dvouměsíční lhůta k podání dovolání počala běžet dne 16. 12. 2015 a skončila 16. 2. 2016.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §242 odst. 4 o. s. ř. mohou účastníci po dobu trvání lhůty k podání dovolání měnit vymezení důvodu dovolání a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají; ke změně není třeba souhlasu soudu.
Jestliže tedy dovolatel doplnil své podání ze dne 9. 11. 2015 o vymezení přípustnosti dovolání a dovolací důvod až dne 22. 2. 2016, nelze k tomuto podání přihlížet, bylo-li učiněno až po uplynutí lhůty k podání dovolání podle §240 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-254, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 11. 2015, č. j. 1 Cmo 178/2015-267, jako nepřípustné podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť dovolatel ve lhůtě pro podání dovolání podle §240 odst. 1 o. s. ř. neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvod dovolání, a to i s ohledem na ustanovení §241b odst. 3, věty první o. s. ř., podle něhož, dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. srpna 2016
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu