ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.4687.2016.1
sp. zn. 23 Cdo 4687/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, PSČ 180 00, IČO 47116617, zastoupené JUDr. Michalem Marcinkou, advokátem, se sídlem v Olomouci - Nová Ulice, Bacherova 1253/1, PSČ 779 00, proti žalovanému T. E. , zastoupenému Mgr. Vladimírem Uhdem, advokátem, se sídlem v Praze 1 - Nové Město, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 12 C 177/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. března 2015, č. j. 28 Co 509/2014-53, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění :
Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 1. října 2014, č. j. 12 C 177/2014-28, ve znění opravného usnesení ze dne 23. prosince 2014, č. j. 12 C 177/2014–39, zamítl návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. března 2015, č. j. 28 Co 509/2014-53, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Odvolací soud v odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaný spolu s žalobou na obnovu řízení podal soudu žádost o osvobození od soudních poplatků. Do prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce uvedl jen to, že z důvodu trvale nepříznivého zdravotního stavu není zaměstnán a jinak všechny kolonky dotazníku proškrtal. Soud dále zjistil, že žalovanému bylo elektronickým platebním rozkazem uloženo zaplatit žalobkyni 1 180 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 74,50 Kč a na nákladech řízení zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce částku 5 663,50 Kč. Tento elektronický platební rozkaz nabyl právní moci, odpor proti němu nebyl podán. Dne 5. srpna 2014 došla soudu prvního stupně žaloba žalovaného na obnovu řízení, ve které uvedl, že automobil byl prodán v listopadu 2011 jeho zmocněncem M. K. a tím zanikla smlouva o pojištění. O tom, že byl automobil prodán a kdy, se dozvěděl až ze spisu Policie ČR, Obvodního oddělení policie v Kolíně sp. zn. KRPS – 170868/TČ-2014-010411, resp. z dopisu Policie ČR, který mu byl v rámci vyšetřování jeho trestního oznámení, týkajícího se podezření na krádež předmětného automobilu zaslán.
Soud zjišťoval, zda byly naplněny podmínky pro rozhodnutí o obnově řízení dle §228 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Soud zkoumal, zda žalovaný mohl či nemohl uplatnit jím tvrzené nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy již v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu, pokud by odpor podal.
Soud má za prokázané, že žalovaný dal M. K. generální plnou moc a zmocnil ho i ke správě svého majetku, případně aby jej prodal. O prodeji automobilu, ke kterému se vztahuje pojistná smlouva, ze které je v tomto řízení žalováno na plnění, žalovaný prokazatelně věděl již v roce 2011 a dokonce měl s panem K. dohodnuto, že automobil má prodat za 100 000 Kč. Ze zjištění soudu vyplývá, že byl žalovaný panem K. opakovaně navštěvován, naposledy v červenci 2013, s panem K. byl i v telefonickém styku a z věznice mu napsal 50 až 60 dopisů, ve kterých s ním komunikoval i o prodeji svého v té době již havarovaného vozidla. Žalovaný mohltuto skutečnost uplatnit v odporu proti platebnímu rozkazu, pokud by jej podal, protože platební rozkaz byl vydán až v březnu 2013.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Dovolatel má za to, že dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť spočívá na právní otázce, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a podává jej z důvodu dle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. pro nesprávné právní posouzení věci.
Z doplněného dovolání vyplývá, že dovolatel odvolacímu soudu vyčítá, že nepřezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu, k jakému byl oprávněn, nýbrž materiálně posuzoval žádost o obnovu řízení. Takový postup považuje dovolatel za nezákonný a nutně vede k nesprávnému právnímu posouzení věci. Dle žalovaného totiž zákon v §138 o. s. ř. jakožto předpoklad pro odůvodnění žádosti o osvobození od soudních poplatků z důvodu bezúspěšného uplatňování práva stanoví jeho zřejmost, přičemž rozsah dokazování odvolacího soudu vylučuje dle dovolatele, aby závěry Krajského soudu byly zřejmé. Odvolací soud měl svým postupem porušit právo žalovaného na dvojinstančnost řízení jakožto součást práva na spravedlivý proces, když de facto rozhodoval o žalobě na obnovu řízení, aniž by proti tomuto rozhodnutí existovala možnost odvolání a také měl porušit právo na zákonného soudce, protože senát 28 Co Krajského soudu v Praze byl v řízení příslušný pouze k posouzení případné zřejmé bezúspěšnosti nároku žalovaného, nikoliv k detailnímu meritornímu přezkumu věci. Dovolatel je přesvědčen, že rozhodnutí Krajského soudu spočívá na vyřešení právní otázky, která dosud v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem (§240 odst. 1 a §241 odst. 1), posuzoval, zda je dovolání přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Jak již Nejvyšší soud v minulosti judikoval (např. usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013) „má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem.“
Požadavku, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatel nedostál. V dovolání pouze odkázal na ustanovení §237 o. s. ř. a sdělil, že je toho názoru, že odvolací soud zaujal nesprávný právní názor. Dovolatel nesouhlasil s postupem soudu, který měl dle jeho názoru meritorně přezkoumávat splnění podmínek pro obnovu řízení, přesto že soud prvního stupně rozhodl pouze o zamítnutí návrhu na osvobození od soudních poplatků a porušil tak právo žalovaného na dvojinstančnost řízení a právo na zákonného soudce. Žalovaný dále uvedl, že nemohl v rámci původního řízení o platebním rozkazu bez své viny použít rozhodnutí Policie České republiky a skutečnosti z něj plynoucí, a tudíž má za to, že jsou dány důvody pro obnovu řízení.
To, že má dovolatel jiný názor na právní závěry či procesní postupy odvolacího soudu, nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu §238a o. s. ř., ani v režimu §237 o. s. ř. Z dovolání není zřejmé, jakou právní otázkou, na které stojí rozhodnutí odvolacího soudu, se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi dosud nezabýval.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu