ECLI:CZ:NS:2016:23.ND.268.2016.1
sp. zn. 23 Nd 268/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce MUDr. J. K., proti žalovaným 1. Česká republika – Ministerstvo vnitra , se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, IČO 00007064, PSČ 170 34, 2. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, IČO 00025429, PSČ 128 00, 3. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 8/5, IČO 61860981, PSČ 370 01, zastoupené JUDr. Janou Fráňovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jakubská 670/14, PSČ 110 00, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 77/2012, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiří Švehla a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Co 118/2016.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 12. února 2016, č. j. 66 C 77/2012-92, o zamítnutí žaloby pro zmatečnost. Poté, co žalobce podal proti tomuto usnesení odvolání, vznesl podáním ze dne 15. června 2016 námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Marie Grygarové. Námitku odůvodnil tím, že oba soudci se účastnili jednání ve věci vedené pod sp. zn. 4 Co 60/2015, přičemž JUDr. Jiří Švehla jako předseda senátu měl neinformovat účastníky o tom, z jakého důvodu se rozhodování účastní JUDr. Romana Vostrejšová, dále měl za souhlasu přísedící JUDr. Marie Grygarové neoprávněně odejmout žalobci (v daném řízení v pozici žalovaného) slovo, vyhrožovat udělením pořádkové pokuty a nakonec přivolal justiční stráž. Žalobce dále připomněl, že na oba uvedené soudce podal trestní oznámení ve věci vymáhání poplatků a nákladů soudního řízení pro Českou televizi, přičemž zjevně nepřátelský vztah brání soudcům rozhodovat nezávisle a nestranně i ve věci vedené pod sp. zn. 4 Co 118/2016.
K námitce podjatosti se JUDr. Jiří Švehla vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům a není mu známa žádná skutečnost, která by byla důvodem k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Jednání ve věci 4 Co 60/2015 probíhalo v souladu s procesními předpisy a rozhodně popírá, že by bylo žalovanému bráněno v přednesení odvolacího návrhu, nebo že by mu bylo odpíráno právo vyjádřit se před soudem. JUDr. Marie Grygarová nemá podle svého vyjádření žádný osobní vztah k žalobci ani k dalším účastníkům. Jednání ve shora uvedené věci probíhalo způsobem odpovídajícím zákonné úpravě. Její postoj členky senátu nemůže založit domněnku zjevně nepřátelského vztahu k žalobci; ten není ovlivněn ani podáním trestního oznámení.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „ Nejvyšší soud“) jako nadřízený soud (§16 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. s. ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti směřující k tomu, aby označení soudci Vrchního soudu v Praze, určení rozvrhem práce ve věci vedené pod sp. zn. 4 Co 118/2016 k rozhodnutí o odvolání proti výše uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze, byli z projednání věci vyloučeni, není důvodná.
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (§15a odst. 1 věta prvá, §14 odst. 1, 4 o. s. ř.).
Nesouhlasí-li tedy žalobce s postupem JUDr. Jiřího Švehly jako předsedy senátu a JUDr. Marie Grygarové jako přísedící při jednání ve věci vedené pod sp. zn. 4 Co 60/2015, nejde o skutečnost, která by byla zákonným důvodem k vyloučení soudce, neboť se právě jedná o okolnost spočívající v rozhodování soudce v jiných věcech.
Specifický poměr soudce k účastníku může vzniknout i v důsledku toho, že účastník proti němu podá trestní oznámení nebo jiný návrh na zahájení soudního řízení. Sama o sobě však popsaná jednání účastníka vůči soudci ještě důvod k vyloučení soudce nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2002, sp. zn. 25 Cdo 1722/2002, ze dne 24. června 2009, sp. zn. 4 Nd 126/2009). V posuzované věci přitom nejsou ani tvrzeny, ani podle obsahu spisu známy takové skutečnosti, které by svědčily o tom, že podané trestní oznámení vyústilo v emotivně ovlivněný postoj soudců, který by zakládal pochybnosti o jejich nestrannosti a objektivitě.
Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud o tom, že uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 4 Co 118/2016. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti rozhodnuto podle ustanovení §16 odst. 3 věta druhá o. s. ř. bez nařízení jednání.
Nejvyšší soud nepřehlédl, že ještě před tím, než byla věc předložena odvolacím soudem k rozhodnutí o námitce podjatosti, došlo k zániku třetího žalovaného fúzí sloučením. Protože nejde o neodkladný úkon ve smyslu §15b odst. 1 o. s. ř., bude ztráta způsobilosti být účastníkem u třetího žalovaného, který nepodal námitku podjatosti, posuzována po vrácení věci odvolacímu soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. srpna 2016
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu