ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.2367.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 2367/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců: a) S. B. N., b) J. G. N. , c) D. N. V., d) A. N. C. , e) J. B. M. , všichni zastoupeni Mgr. Robertem Cholenským Ph.D., advokátem se sídlem Brno, Bolzanova 461/5, proti žalované: Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 195/2010, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2015, č. j. 64 Co 210/2015-272, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali po žalované zaplacení 56.640.890 Kč jako odškodnění za propadnutí majetku jejich předchůdce J. A. B. ve prospěch státu.
Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 5. 2. 2015, č. j. 14 C 195/2010-247, žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalobců Krajský soud v Praze v záhlaví citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Rozsudek odvolacího soudu byl žalobcům (prostřednictvím jejich právního zástupce) doručen dne 3. 12. 2015. Žalobci podali prostřednictvím svého zástupce Mgr. Roberta Cholenského, Ph.D., dne 2. 2. 2016 blanketní dovolání, ve kterém uvedli, že „ své dovolání blíže odůvodní následným podáním. “ Dne 12. 4. 2016 bylo do datové schránky Obvodního soudu pro Prahu 2 odesláno a doručeno doplnění blanketního dovolání.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle druhého odstavce téhož ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 (povinné zastoupení dovolatele advokátem), běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§241b).
Posuzované blanketní dovolání ze dne 2. 2. 2016 (soudu odeslané téhož dne) bylo ze strany žalobců podáno včas, avšak neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř., neboť žalobci nevymezili důvod dovolání a v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Žalobci v dovolání pouze uvedli obecné náležitosti dovolání podle §42 odst. 4 o. s. ř., označení rozhodnutí, proti kterému směřuje, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadají a dovolací návrh.
Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, ani vylíčení, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je vadným podáním, které mohou dovolatelé doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.), aniž by soud byl povinen o tom dovolatele poučit a k doplnění dovolání je vyzvat §243b o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2013, sp. zn. 25 Cdo 1559/2013). Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „ náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků. “ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2716/13, srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, nebo ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14).
Doplnění blanketního dovolání ze dne 12. 4. 2016 (soudu odeslané téhož dne) bylo odesláno až po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání, která začala běžet doručením napadeného rozsudku dne 3. 12. 2015 a skončila dne 3. 2. 2016. Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout. Pro úplnost lze uvést, že marným uplynutím propadné (prekluzivní) lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými.
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 1. srpna 2016
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu