ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.3475.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 3475/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce MUDr. J. K. , zastoupeného JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1041/12, proti žalované Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost , se sídlem Praha 9, Sokolovská 217/42, IČO 00005886, za účasti Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, IČO 47116617, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 309/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2016, č. j. 28 Co 10/2016-39, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 23. 11. 2015, č. j. 9 C 309/2014-27, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 zastavil řízení pro překážku věci zahájené (vzhledem k řízení o náhradu škody na zdraví vedenému u téhož soudu pod sp. zn. 9 C 100/2014) a rozhodl o nákladech řízení.
Proti uvedenému usnesení podal žalobce dovolání, neboť se domnívá, že rozhodnutím odvolacího soudu byl potvrzen nezákonný postup obvodního soudu a dále zpochybňuje postup odvolacího soudu, pokud o odvolání rozhodl bez nařízení jednání. K přípustnosti dovolání dle §237 o. s. ř. se nevyjádřil.
Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení jeho přípustnosti, přičemž dovolání musí být (není-li jím napadeno některé z rozhodnutí taxativně vyjmenovaných v §238a o. s. ř.) formulováno tak, aby z něj bylo patrné, které z hledisek vyjmenovaných v §237 o. s. ř. má dovolatel za splněné a v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti spatřuje, přičemž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části, avšak ani tu dovolání neobsahuje (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatel namítá, že soudy obou stupňů nesprávně uzavřely, že projednání nároku žalobce brání překážka věci zahájené, ačkoli žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy za nedostatek možnosti věnovat se rekreačnímu bruslení, aniž takový nárok uplatnil v jiné ze svých žalob, a proto řízení nemělo být pro překážku věci zahájené zastaveno. Z obsahového hlediska dovolání žalobce nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, když nevymezil žádnou otázku hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud měl odchýlit od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Jelikož dovolání neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu §241a odst. 2
o. s. ř., trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Z ustanovení §243b o. s. ř. přitom vyplývá, že soud není povinen dovolatele o náležitostech dovolání poučovat a k odstranění vad dovolání jej vyzývat. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 9. 2016
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu