ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.3578.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 3578/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové v právní věci žalobce B. V. , zastoupeného JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem v Kolíně, Sladkovského 13, proti žalované Psychiatrické nemocnici Havlíčkův Brod , se sídlem v Havlíčkově Brodě, Rozkošská 2322, zastoupené JUDr. Hanou Kameníkovou, advokátkou se sídlem v Třešti, Nádražní 175/8, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 3 C 38/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. dubna 2016, č. j. 20 Co 446/2015-458, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 4. 2016, č. j. 20 Co 446/2015-458, podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v §241a odst. 3 o. s. ř. a zejména zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.). V dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Krajský soud citovaným usnesením potvrdil usnesení ze dne 13. 10. 2015, č. j. 3 C 38/2006-402, jímž Okresní soud v Havlíčkově Brodě zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 3 C 38/2006, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že důkazy navrhované v žalobě na obnovu řízení mohl žalobce použít již v původním řízení před soudy obou stupňů a tyto důkazy nemohou přispět k příznivějšímu rozhodnutí ve věci; nejsou tak splněny podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu §228 odst. 1 o. s. ř.
Dovolatel požaduje prověření věcné správnosti napadeného usnesení prostřednictvím námitek směřujících proti rozsudku vydanému v původním řízení o vydání zdravotnické dokumentace. V tomto směru provádí obsáhlou rekapitulaci průběhu sporu, snáší řadu právních argumentů na téma vedení zdravotnické dokumentace podle zákona č. 20/1966 Sb. z pohledu Listiny základních práv a svobod a zpochybňuje závěry soudu vyslovené v řízení, jehož obnova nebyla povolena. Neformuluje však žádnou právní otázku, na níž je založeno dovoláním napadené rozhodnutí o nepřipuštění obnovy řízení a která jedině by se mohla stát předmětem dovolacího přezkumu.
Kromě toho dovolatel zcela pomíjí otázku přípustnosti dovolání, neboť odkazuje na tzv. otázku zásadního právního významu (pojem spojený s procesní úpravou účinnou do 31. 12. 2012) a nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, jak výslovně vyžaduje nyní účinné ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. Může-li totiž být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013, je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14 ). Náležitost dovolání spočívající v konkrétním vymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je zákonným požadavkem vyplývajícím přímo z ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., což s ohledem na povinné kvalifikované zastoupení dovolatele podle §241 o. s. ř. není nepřiměřeným požadavkem na náležitosti mimořádného opravného prostředku. Není-li přitom ve lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. tato náležitost doplněna a nelze-li proto v dovolacím řízení pokračovat, nezbývá, než postupovat podle §243c odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. října 2016
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu