ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.4251.2016.1
25 Cdo 4251, 4254, 4256/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Ivany Tomkové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně D. P. , proti žalovanému Mgr. Z. Š. , IČO: 66246024, s místem podnikání Rychnov nad Kněžnou, Staré náměstí 51, o náhradu škody (a ušlého zisku), vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 158/2014, o dovolání P. B., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Horní Slavkov, Hasičská 785, Horní Slavkov, proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 135/2015-61, ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 161/2015-63, a ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 165/2015-65, takto:
I. Dovolání P. B. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 135/2015-61, se odmítá .
II. Řízení o dovolání P. B. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 161/2015-63, se zastavuje .
III. Řízení o dovolání P. B. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 165/2015-65, se zastavuje .
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 135/2015-61, podal dovolání P. B. K podání dovolání je oprávněn pouze účastník odvolacího řízení, kterému alespoň zčásti nebylo vyhověno rozhodnutím odvolacího soudu. K podání dovolání je tedy oprávněn jen ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší, popř. změní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3/1998).
P. B. není oprávněn k podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 135/2015-61, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 31. 10. 2014, č. j. 4 C 158/2014-35, kterým bylo z důvodu nedostatku podmínky řízení zastaveno řízení o nároku žalobkyně proti žalovanému na náhradu škody (a ušlého zisku), poněvadž P. B. nedoložil soudu plnou moc k zastupování žalobkyně (§103, §104 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). V jeho právních poměrech k žádné újmě tímto usnesením nedošlo.
Nejvyšší soud proto dovolání P. B. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 135/2015-61, podle ustanovení §218 písm. b) a §243c odst. 3 o. s. ř. odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn.
Usneseními Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 161/2015-63, a ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 165/2015-65, byla potvrzena usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 2. 3. 2015, č. j. 4 C 128/2014-51, a ze dne 29. 1. 2015, č. j. 4 C 158/2014-45, jimiž byla zamítnuta žádost P. B. o ustanovení zástupce z řad advokátů pro „potřebu řádného zajištění důkazů a doplnění podání“ a pro odvolací řízení.
Proti těmto usnesením odvolacího soudu podal P. B. – nezastoupen advokátem - dovolání a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro doplnění „blanketního dovolání“.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedeným usnesením odvolacího soudu (§138 odst. 1 a §30 o. s. ř.), zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů P. B. pro řízení o jeho dovolání, neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. a žadatel tak nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tudíž ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů (§30 o. s. ř.).
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Bylo-li řízení ve věci samé zastaveno, protože P. B. nedoložil plnou moc k zastupování žalobkyně, postrádá praktický smysl ustanovit mu zástupce pro řízení, včetně řízení dovolacího.
V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele podle ustanovení §241 o. s. ř. a není ani důvod ustanovit mu advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 161/2015-63, a ze dne 7. 4. 2015, č. j. 25 Co 165/2015-65, zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu