ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.5558.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 5558/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobkyně Ing. N. Š. , zastoupené JUDr. Evženem Zachariášem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Mezi Mosty 1793, proti žalovanému statutárnímu městu Pardubice , se sídlem magistrátu v Pardubicích, Pernštýnské náměstí 1, za účasti ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB, se sídlem v Pardubicích, Masarykovo náměstí 1458, IČO 45534306, jako vedlejší účastnice na straně žalovaného, o zaplacení 287.945,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 56/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 8. 2015, č. j. 27 Co 269/2015-234, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 8. 2015, č. j. 27 Co 269/2015-234, podle §243c odst. 1 věty první o.s.ř., neboť neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Dovolání zčásti v rozporu s ustanovením §241a odst. 4 o.s.ř. odkazuje na obsah odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, zčásti vytýká odvolacímu soudu vady řízení a nedostatky v dokazování, přičemž odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 444/11, I. ÚS 46/12 a I. ÚS 2930/13. Nevymezuje však vůbec, v řešení jaké právní otázky se odvolací soud ve sporu o náhradu nákladů osobní péče o nemohoucí dovolatelku ze strany její matky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (neoznačuje žádné rozhodnutí dovolacího soudu, s nímž by závěry odvolacího soudu kolidovaly), ani zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu ještě nebyla předmětná otázka vyřešena, případně že je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř., je vzhledem k mimořádnému charakteru dovolání dovolatel povinen dostát přísně nastaveným požadavkům na formální náležitosti dovolání a vymezit v něm, které z důvodů přípustnosti považuje za splněné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13, ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14 ); nedostatek takového údaje představuje vadu dovolání, která brání Nejvyššímu soudu rozhodnout o tomto mimořádném opravném prostředku.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2016
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu