ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.5725.2015.1
sp. zn. 25 Cdo 5725/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. B. , proti žalovanému Mgr. Janu Vodičkovi , státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189, o zaplacení 1.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 11 C 43/2015, o dovolání žalobce proti usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2015, č. j. 19 Co 127/2015-66, a ze dne 23. 11. 2015, č. j. 19 Co 373/2015-97, takto:
I. Žalobci se zástupce pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2015, č. j. 19 Co 373/2015-97, neustanovuje .
II. Řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2015, č. j. 19 Co 127/2015-66, se zastavuje .
III. Řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2015, č. j. 19 Co 373/2015-97, se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2015, č. j. 19 Co 127/2015-66, bylo potvrzeno usnesení ze dne 17. 3. 2015, č. j. 11 C 43/2015-54, jímž Okresní soud v Hradci Králové nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť neuvedl žádné jednání žalovaného, které by mohlo představovat vybočení z práv a povinností státního zástupce. Z tohoto důvodu nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání a současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2015, č. j. 11 C 43/2015-86, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2015, č. j. 19 Co 373/2015-97, byla jeho žádost pravomocně zamítnuta. Podáním ze dne 11. 12. 2015 napadl žalobce dovoláním i toto usnesení odvolacího soudu.
Protože žalobce nebyl v dovolacím řízení proti žádnému z obou usnesení zastoupen advokátem ani nedoložil, že sám má odpovídající vzdělání, vyzval jej Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 9. 2016, č. j. 25 Cdo 5725/2015-108, jež mu bylo doručeno 6. 10. 2016, aby si pro podání dovolání zvolil zástupce z řad advokátů s tím, že nebude-li uvedená podmínka splněna, soud dovolací řízení zastaví. Žalobce podáním ze dne 10. 10. 2016 pouze opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, které má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od soudních poplatků či nikoliv, nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá. Ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 23 odst. 2 sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“). Vzhledem k tomu, že prvotní dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 6. 2015, č. j. 19 Co 127/2015-66, směřuje proti rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního poplatku a současně z něj přímo vyplývá druhé dovolací řízení, soudní poplatek se z obou těchto dovolání neplatí.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, č. 78/2015 Sbírky).
V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro kterékoli dovolací řízení, neboť dovolatel uplatňuje zřejmě bezúspěšně právo.
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, jestliže již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti, anebo co je obecně známé, je bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak – mimo jiné – jedná tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li totiž již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, č. 67/2014 Sbírky).
Dovolatel sleduje ve svém důsledku cíl zajistit si osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro řízení ve věci náhrady za „psychickou, zdravotní a majetkovou újmu“, která mu měla vzniknout činností žalovaného státního zástupce při výkonu jeho zákonných oprávnění „v období křivého trestního stíhání“. V žalobě samé ani v jejím doplnění ze dne 12. 3. 2015 přitom nejsou uvedeny žádné okolnosti, které by případně mohly vést k závěru o oprávněnosti základu nároku ve vztahu k žalovanému. Žalobce pouze nekonkrétně, i když poměrně expresivně uvádí, že žalovaný „chránil bandu zločinců“, která se jej snažila „dohnat k sebevraždě“. Uvádí-li, že v soudním řízení byli vyslechnuti pouze svědci obžaloby, není zřejmé, jaký vztah by tato skutečnost případně mohla mít k odpovědnosti žalovaného státního zástupce za tvrzenou újmu. Činnost státního zástupce při výkonu funkce ostatně spadá pod výkon veřejné moci a pasivně legitimovaným subjektem je zde stát, který může odpovídat za škodu či nemajetkovou újmu, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem č. 82/1998 Sb. Odvolací soud tak v napadeném rozhodnutí rozhodl v souladu s názorem vyjádřeným Nejvyšším soudem v citovaném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 987/2013, když uzavřel, že návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, jestliže neuvedl žádné jednání žalovaného státního zástupce, které by mohlo představovat vybočení z jeho práv a povinností, a jestliže je patrno, že samotné žalobě nemůže být vyhověno. Není tedy ani důvodu, aby byl žalobci pro některé z následně vedených dovolacích řízení ustanoven zástupce, neboť je evidentní, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy není splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele podle ustanovení §241 o. s. ř. a není ani důvodu ustanovit mu advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. obě řízení o dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. října 2016
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu